zdroj: internet


Film, který měl pomoct vyhrát válku. Nakonec ho skoro nikdo neviděl

Historický velkofilm Kolberg měl být vzpruhou pro vojáky i civilisty, ale stal se jen trapným gestem umírajícího režimu na samém konci války. Navíc město, podle kterého byl pojmenován, v době promítání leželo v ruinách.

user-avatar

Tomáš Chalupa

13. 10. 2014 | 07:02

Hitler chtěl po svém ministru propagandy, aby natočil velkofilm, který bude oslavovat heroický boj německého národa. A Goebbels se s chutí pustil do práce. Najal ty nejlepší, kteří v Německu byli – režiséra Veita Harlana a scénáristu Artura Brauna. Tématem měla být obrana města Kolberg proti Nepoleonovi v roce 1807 a jméno města mělo být i titulem velkofilmu.

Přes sto tisíc vojáků stáhli z fronty, aby dělali komparzisty

V době, kdy se o něm uvažovalo, ještě nacistická vojska všude vítězila. Jenže filmu předcházely zdlouhavé přípravy včetně rozsáhlých historických studií, takže když se konečně začalo natáčet, což bylo v listopadu 1943, Němci už šli od porážky k porážce.

Velkolepé záběry na ničení Kolbergu dostaly tváří tvář realitě hořkou příchuť

Snímek natáčený na barevný film stál devět milionů marek a na jeho tvorbu byly mobilizovány neuvěřitelné prostředky. Tuny dřeva a kartonu byly potřeba, aby se postavila věrná imitace Kolbergu tak, jak vypadal v 19. století. Muselo se sehnat šest tisíc koní, ušít tisíce dobových uniforem, ženisté museli odklonit tok jedné řeky, aby simulovala záplavy, které se objevily v jedné scéně. Z fronty bylo staženo 187 000 mužů, aby dělali kompars. Toto číslo je naprosto neuvěřitelné a zaráží o to víc, že v této době už Wehrmacht potřeboval opravdu každého vojáka do pole.   

Odklonila se i řeka

Továrny musely vyrábět přednostně dobové zbraně pro film, vlaky zase vozily tisíce tun soli, která měla představovat sníh. Přesto se vše zpožďovalo a prodražovalo a Goebbels zuřil. Navíc neustále zasahoval do filmu, vymýšlel nové dialogy a zápletky, aby více odpovídaly trudné realitě Německa na konci války. Do filmu tak prosadil věty, jako: „Lepší zahynout v sutinách města než se vzdát nepříteli.“ Když nebyly hotové uniformy, nařídil Goebbels režisérovi, ať obarví vojenské uniformy Němců, anebo je vyrobí z toaletního papíru.

Hrdinný boj až do konce, to bylo poselství filmu

Když byl film konečně hotov, Geobbels nechal vystříhat scény zničeného Kolbergu, které stály dva miliony marek, aby nepodrýval morálku už tak dost deprimovaných Němců. Premiéra filmu byla 30. ledna 1945 v La Rochelle. To byl beznadějně obklíčený přístav ve Francii, kde se zoufale držela německá posádka. Právě těmto mužům připadla ta čest vidět Goebbelsovo veledílo jako první. Cívky s filmem byly do města shozeny na padáku z letadla. Jaký efekt mělo promítání filmu v rozbombardovaném městském kinosále, se přesně neví, propaganda mluvila samozřejmě o grandiózním úspěchu. I další promítání filmu bylo většinou pro vojenské posádky v nejrůznějších městech a pro civilisty v Berlíně. Ti ovšem měli s koncem války úplně jiné starosti než chodit do kina.

Kolberg v době promítání filmu

Samotný Kolberg v té době už obsadila Rudá armáda a kompletně ho zničila. To ovšem nacističtí pohlaváři divákům filmu raději zatajili.   

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Tomáš Chalupa

13. 10. 2014 | 07:02