Nádherný zlatý věnec přečkal 2000 let v podzemní hrobce na severu Kypru.

Nádherný zlatý věnec přečkal 2000 let v podzemní hrobce na severu Kypru. | zdroj: livescience.com


Nádherný zlatý věnec byl nalezen ve 2400 let starém hrobě na Kypru

TÉMATA: archeologie | objevy | kypr | řecko | antika

user-avatar

Irena Gruberová

15. 10. 2015 | 11:15

Ve starověkém městě Soloi na severu Kypru archeologové odkryli podzemní pohřební komplex s množstvím cenných předmětů. Hrobka zřejmě patřila vlivné aristokratické rodině.

Pohřební komplex byl vybudován nejpozději v 6. století před Kristem a někdy mezi roky 400 až 350 před naším letopočtem byl zapečetěn. Archeologové na něj narazili před 10 lety, ale teprve nedávno zveřejnili podrobnosti nálezu.

Podzemní komplex se skládal ze tří pohřebních komor. Zatímco dvě z nich zůstaly neporušené, třetí vyloupili neznámí pachatelé. V nedotčených hrobech archeologové našli šperky, sošky, zbraně a kolekci 16 nádob používaných při takzvaných sympóziích, na nichž se ve starověku scházeli muži, aby společně popili, poklábosili a užili si zábavy.

Kovové nádoby z bronzu, stříbra i zlata

Starověká globalizace

Bohatá pohřební výbava vypovídá o rozsáhlém obchodě, který proudil mezi městem Soloi a jinými částmi světa. „Tento pohřební komplex dokazuje, že Soloi udržovalo přímé vztahy s Aténami, které v té době byly námořní velmocí,“ poukázal turecký archeolog Hazar Kaba. „Soloi zásobovalo Atény dřevem a mědí a na oplátku dostávalo luxusní zboží, jako třeba ty nádoby pro sympozium,“ upřesnil. Podle něj se ve městě Soloi řemeslníci z Atén usídlili, neboť na nalezených předmětech lze zřetelně poznat řecké vlivy. Zároveň lze také vyčíst kontakty i s jinými regiony. Například některé šperky a nádoby jsou ozdobeny dekorem, který lze vidět na nálezech pocházejících z Perské říše, která v té době ovládala většinu Středního východu a byla hlavním rivalem Řecka.

Jedním z nalezených a nejkrásnějších předmětů v hrobě je nádherně řemeslně propracovaný věnec ze zlata, jehož zlaté bobulky a tenké listy se dochovaly i po více než dvou tisících letech. „Je podobný věncům, jaké se dávaly do hrobů makedonských aristokratů,“ poznamenal Kaba. Některé z nádob byl zase importovány z Ionie, starověkého regionu, který ležel na západním pobřeží dnešního Turecka.

Soška bohyně lásky a krásy Afrodity se svým synem Érosem

Komu hrob patřil?

Množství vzácných předmětů odkrytých v obou nevyloupených pohřebních komorách svědčí o tom, že zde byla pohřbena nějaká bohatá aristokratická rodina. V jedné hrobce archeologové objevili ostatky muže, ženy a holčičky, v té druhé našli pozůstatky ženy a mladé dívky. V třetí komoře nebylo nic. V současné době vědci se vědci pokoušejí zjistit, zda tito jedinci byli příbuznými. „Právě probíhá DNA analýza kostí k určení stupně příbuznosti mezi zesnulými,“ upozornil archeolog.

user-avatar

Irena Gruberová

15. 10. 2015 | 11:15

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu