Bunkr z roku 1936 | zdroj: youtube.com/český rozhlas
Na rozdíl od pohraničního opevnění byly bunkry ve vnitrozemí německou armádou systematicky ničeny. Odstřelovali je v létě roku 1939, a to z prostého důvodu, že už tehdy počítali s útokem na Polsko a nevěděli, jak se okupované země zachovají. Němcům hrozilo, že porobený český národ při případném povstání bunkry využije. Tomu chtěli zabránit, a tak se až do vypuknutí války snažili všechny bunkry zničit. Ušetřeny byly jenom ty, které z nějakého důvodu odstřelit nešly – nalézaly se většinou u budov, mostů nebo železnic.
Bunkr u Borovan ještě donedávna patřil české armádě. Ta ho před pár lety převedla do majetku města Borovan, které vlastní pozemek pod pevností. Město dalo bunkr k dispozici Klubu vojenské historie SOS družstvo Kallich s tím, že jej bude udržovat a pořádat v něm výstavy. Díky členům klubu je objekt upravený, má nový nátěr, obnovené bednění i nové pancéřové uzávěry střílen. K tématickým prohlídkám pro návštěvníky je otevřen několikrát do roka.
témata
30. 09. 2017 | 10:00