Lidstvo skončí jako obyvatelé Velikonočního ostrova, bez zdrojů a bez šance na budoucnost.

Lidstvo skončí jako obyvatelé Velikonočního ostrova, bez zdrojů a bez šance na budoucnost. | zdroj: ancientpages.com


Naše civilizace může skončit jako obyvatelé Velikonočního ostrova

TÉMATA: teorie | globální oteplování | klimatické změny | civilizace | velikonoční ostrov | rapa nui

user-avatar

Tomáš Chalupa

7. 07. 2018 | 09:30

Je Velikonoční ostrov důkazem, že klimatické změny na Zemi probíhaly i na jiných planetách? A co když všechny vyspělé civilizace skončí tak, že samy sebe zničí poté, co zdevastují své planety? To všechno jsou palčivé otázky, na které hledá odpovědi astrofyzik Adam Frank z univerzity v Rochesteru.

Adam Frank je autorem velmi zajímavé publikace s názvem Světlo hvězd: Mimozemské světy a osud Země. Její hlavní myšlenkou je, že to, co zažíváme na naší planetě nyní, není z kosmického hlediska ničím mimořádným. Copak je Země jedinou planetou, na které se vyvinula vyspělá civilizace? Nejspíše ne. Pak ale platí, že každá vyspělá civilizace v určité fázi svého vývoje začne měnit nebo ovlivňovat celou svou planetu, měnit její podnebí a způsobovat to, co vidíme i my dnes na Zemi. Je to nedílná součást vývoje každé vyspělé civilizace.

„Pokud nejsme první vyspělá civilizace ve vesmíru, pak zde musí být jistá pravidla, jak se bude osud mladých civilizací, jako je ta naše, dále vyvíjet,“ říká Frank. Zkrátka někdo už tuto cestu musel projít před námi. Mělo by nás tedy zajímat, jak to s takovými civilizacemi dopadlo.

S tím přicházejí další, už mnohem pesimističtější otázky. Lidstvo si klade za hlavní úkol trvalou udržitelnost své civilizace, ovšem jak si můžeme být jisti, že trvalá udržitelnost je vůbec možná? Proč nevidíme ve vesmíru planety s dlouhodobě udržitelnou civilizací? Možná proto, že každá civilizace spustí nevratné změny v klimatu planety, které ji nakonec zahubí.

„Je důležité si uvědomit, že klimatické změny jsou generické,“ tvrdí Frank. Zkrátka stanou se vždy, když civilizace začne využívat zdroje planety a měnit její klima svou činností.

Dobře je to vidět na případě Velikonočního ostrova. Ten by nám mohl symbolizovat klidně celou planetu, protože jeho obyvatelé byli zcela izolovaní od okolního světa, a jejich ostrov tak byl pro ně v podstatě celým světem. Populace ostrova po jeho kolonizaci postupně vzrostla až na 10 tisíc lidí, což je maximum, co ostrov byl schopen pojmout. V 18. století ale ostrované vyčerpali všechny zdroje a jejich populace dramaticky klesla až na 2000 lidí. Nakonec vymřeli nebo ostrov opustili. Dosáhli toho, čemu se říká nosná kapacita, tedy kolik lidí daný ostrov nebo planeta jsou schopny uživit. 

Je to v podstatě skoro něco jako přírodní zákon. Pokud dané území není schopno uživit dostatečný počet lidí, jejich počet dramaticky klesne, čímž se rovnováha obnoví. Na ostrově stačí, že dojde dřevo, plodiny nebo voda. Celá planeta sice nepřijde o své zdroje, ale změní své klima tak, že nebude možné dále provozovat zemědělství, začne se šířit sucho, záplavy a další změny, které rozvrátí civilizaci, která je přitom na vrcholu svých technických možností. To, co se dělo na Velikonočním ostrově, se může stát i na Zemi, a podle Franka se to nepochybně stalo již mnohokrát předtím na jiných planetách ve vesmíru.

Frank končí pochmurně. Zásadním znakem klimatických změn je, že jsou nevratné. Jakmile k nim jednou dojde, není v silách člověka je v nějaké dohledné době zastavit nebo obrátit jejich trend. A člověk nebo jiné civilizace se jimi začnou beztak zabývat, až už je pozdě. V té situaci se teď nacházíme i my. Problém jsme si uvědomili, ale změny už probíhají, není možné je zastavit ani používáním zelených energií, ani jinými technologickými vymoženostmi. Možná nás čeká to, co obyvatele Velikonočního ostrova, tedy vyhynutí.

user-avatar

Tomáš Chalupa

7. 07. 2018 | 09:30

> ExtraStory   |   Inzerce