V oblaku Wolf-Rayetovy hvězdy možná vznikla i naše sluneční soustava.

V oblaku Wolf-Rayetovy hvězdy možná vznikla i naše sluneční soustava. | zdroj: messagetoeagle.com


Naše sluneční soustava vznikla v bublině kolem dlouho mrtvé hvězdy

TÉMATA: hvězdy | vesmír | slunce | sluneční soustava | věda | astrofyzika

user-avatar

Tomáš Chalupa

5. 01. 2018 | 16:00

Vědci z Chicagské univerzity přišli s novou teorií o vzniku naší sluneční soustavy. Podle nich vznikla v bublině kolem vyhaslé hvězdy Wolf-Rayetova typu. Tento typ hvězdy je zajímavý z mnoha ohledů, mimo jiné vytváří vhodné prostředí pro vliv solárních systémů.

Dřívější a obecněji přijímané teorie říkají, že sluneční soustava vznikla kolem supernovy před miliardami let. Nová počítačová simulace vědců z Chicaga ale ukazuje jinou podobu vzniku solárního systému. V centru vzniku není supernova, ale hvězda Wolf-Rayetova typu. Jde o hvězdu čtyřicetkrát větší než naše Slunce. Je to také nejžhavější typ hvězdy, který do vesmíru vysílá tuny částic, které jsou dále unášeny slunečním větrem.

Jakmile hvězda vyzáří veškerou masu svých částic, z té se následně vytvoří cosi jako bublina. „Tato bublina je dobré místo pro vznik dalších hvězd. Je tam uvězněno mnoho plynu, ze kterého může kondenzovat jádro nové hvězdy,“ říká profesor Nicolas Dauphas.

Odhaduje se, že až 16 procent hvězd vzniklo v takových bublinách, které se tak dají s trochou nadsázky přirovnat k hvězdné mateřské školce.

Jaký je vlastně rozdíl oproti předchozí teorii o supernově? V případě supernovy při jejím výbuchu dochází k uvolnění dvou izotopů – hliníku 26 a železa 60. V případě Wolf-Ryetovy hvězdy, která rovněž končí svůj život explozí nebo přeměnou na černou díru, dochází pouze k vyzáření železa 60, zatímco hliník 26 zůstává dále uvězněn v bublině.  

Právě podílem hliníku 26 se liší sluneční soustavy vzniklé v bublině Wolf-Ryatovy hvězdy od soustav vzniklých jiným způsobem. Podle vědců z Chicagské univerzity naše sluneční soustava vznikla právě kolem tohoto typu vyhaslé hvězdy. Wolf-Ryatovy hvězdy přispívají při konci své existence k obohacení vesmíru o těžké prvky. Kolem těchto hvězd také často vznikají takzvané emisní mlhoviny. To jsou mlhoviny složené převážně z ionizovaného plynu neboli plazmatu.

Jestli bude nová teorie o vzniku naší sluneční soustavy přijata širokou vědeckou obcí, ukáže až čas. Teorie supernovy má zatím mnoho zastánců, takže na definitivní verdikt si musíme ještě počkat. 

user-avatar

Tomáš Chalupa

5. 01. 2018 | 16:00

> ExtraStory   |   Inzerce