Natalju Sedychovou zná většina českých diváků především jako filmovou Nastěnku. Ona však zdaleka nebyla jen úspěšnou herečkou a její život se nedá nazvat pohádkou.

Natalju Sedychovou zná většina českých diváků především jako filmovou Nastěnku. Ona však zdaleka nebyla jen úspěšnou herečkou a její život se nedá nazvat pohádkou. | zdroj: vladtime.ru


Natalja Sedychová byla i v životě Nastěnkou, ale bez pohádkového happy endu

TÉMATA: herečky | film | rusko | mrazík | balet | baletky

user-avatar

Yvonne K.

11. 07. 2018 | 20:13

Krásná, hodná, pracovitá. Taková byla Nastěnka z Mrazíka, ruské filmové pohádky, kterou si dodnes každý rok o Vánocích pouští v televizi tisíce Čechů. Její filmová představitelka, herečka Natalja Sedychová, však pohádkový život neměla. Málem ji ubodal žárlivý milenec a později ji opustil manžel i jediný syn.

Ruská herečka a tanečnice Natalja Sedychová se narodila 10. července 1948 v Moskvě do rodiny inženýrky a vojáka z povolání. Jako čtyřletá sledovala jednoho dne v televizi krasobruslařskou soutěž a zatoužila stát se krasobruslařkou. Tak malé děti ale do oddílu nepřijímali.

“Když jsme s mámou zašli za trenérem, řekl nám, že musíme počkat rok nebo dva. Jakmile jsem to uslyšela, skočila jsem k němu, řekla: ‘Před vámi je evropská šampionka Inga Kramperová’ a začala ze zoufalství něco předvádět  na koberci. Trenér slzel smíchy a pak jen mávl rukou: ‘Dobře Ingo Kramperová, přijďte zítra,’” vzpomínala Sedychová před pár lety v jednom rozhovoru. Natalja Sedychová jako malá krasobruslařka

Brzy se o ní mluvilo jako o velkém talentu a nejmladší krasobruslařce v Sovětském svazu. Od tance na ledě plynule přešla k baletu, který vystudovala. Před filmovou a televizní kameru se dostala ještě před Mrazíkem. Už v šesti letech účinkovala v televizní reklamě, později ve vzdělávacím filmu o francouzštině a roku 1963 si zahrála samu sebe ve snímku ze sportovního prostředí "Volný kop". V patnácti letech nastudovala pro jeden z krasobruslařských festivalů působivou etudu na téma "Umírající labuť", v níž zaujala nejen odbornou porotu, ale i režiséra Alexandra Roua, který zrovna hledal představitelku Nastěnky v chystané pohádce "Mrazík" (1964).

“V Mrazíkovi jsem hrála samu sebe – stejně mladou a naivní,” prohlašovala Sedychová později. Bylo jí necelých patnáct, byla nepolíbená panna a její filmový polibek s Ivánkem byl pro ni první milostnou zkušeností. Styděla se a měla velkou trému. Jak později přiznala, do svého filmového kolegy, o mnoho staršího herce Eduarda Izotova, se tehdy platonicky zamilovala, on však nic netušil. Bral ji spíš jako dítě, které klidně mohlo být jeho dcerou. Svůj první polibek dostala právě v Mrazíkovi od Eduarda Izotova, který si zahrál Ivánka.

Mrazík měl v kinech obrovský úspěch a z Nastěnky se přes noc stala hvězda. Každý den dostávala spoustu dopisů, i s nabídkami ke sňatku. Režisér Rou jí přikázal, že na všechny musí odpovědět. Byla z toho zoufalá. Kdyby ho poslechla, nezbyl by jí čas na školu ani na balet. “Všechny dopisy jsem ani nestihla přečíst, natož na ně odpovědět. Odepisovala za mě maminka,” přiznala Natalja. 

Předčasné ukončení kariéry

Po Mrazíkovi následovaly další role – v roce 1965 si zahrála pihovatou Moťu ve filmu Děti dona Quijota (1965) a pro pohádku Ohněm, vodou a trubkami (1968) si ji opět vybral režisér Alexander Rou. Před kamerami si naposledy zatančila na ledě ve snímku Bleděmodrý led (1968). Vzápětí nato rozeslala dopis všem filmovým studiím v SSSR: “Žádám o vyřazení mé složky z archivu. Už nikdy nebudu točit,” stálo v něm. Jedna z nejžádanějších sovětských hereček té doby v pouhých dvaceti letech ukončila kariéru!

“Působila jsem ve Velkém divadle a uvědomila si, že nemohu kombinovat tyto dvě profese,” vysvětlovala. Natalja Sedychová

Jako primabalerína Vekého divadla v Moskvě pak procestovala kus světa, tančila hlavní role v "Louskáčkovi", "Šípkové Růžence" a mnoha dalších baletních dílech. Slavná Maja Pliseská si ji vybrala do baletního zpracování Anny Kareninové, což Sedychová považuje za svůj největší úspěch. 

Pohádkový princ z východu a žárlivý násilník

Na začátku 70. let měla Sedychová vztah s bohatým cizincem, jehož jméno tajila. Pravděpodobně šlo o íránského miliardáře Babeka Seruše, který si později vzal ruskou herečku Natallju Petrovou. Studoval v Sovětském svazu a uměl velmi dobře rusky, s Nataljou se seznámil v restauraci. Sedychová se mu zpočátku vyhýbala, aby nevzbudila pozornost tajných služeb. On si ji chtěl dokonce vzít a daroval jí obrovský smaragdový prsten s diamanty, ona však nabídku k sňatku neakceptovala. 

Místo toho se dala dohromady s choreografem z Velkého divadla, jehož jméno rovněž neprozradila. Zprvu si rozuměli, pohybovali se ve stejném prostředí, měli stejné přátele i zájmy, ale jejich vztah se změnil v černou můru, když se Natalja během turné v Petrohradu seznámila se skladatelem Viktorem Lebeděvem. Lebeděv ji pozval do restaurace a Nataljini kolegové z divadla o tom ihned zpravili jejího přítele. Ten nemeškal a narychlo přicestoval do Petrohradu. Doslova se vlomil do dveří hotelového pokoje, Natalju povalil na postel a jak žárlivý Jago ji začal škrtit. Vedle měl položený nůž. “Jestli křikneš, zabiju tě,” vyhrožoval. “V jednom momentu jsem se mu vysmekla z rukou a chtěla skočit z okna, ale byly zavřené, a než jsem je stihla otevřít, chytil mě,” popisovala hrůzostrašnou scénu. “Jen až jsem ho několikrát ujistila, že se za něj provdám, se to zvíře uklidnilo.” 

Manželství na dálku

Choreografa si samozřejmě nevzala a místo něj se provdala za Lebeděva. Dlouho ale trpěla psychickými problémy, způsobenými šokem, který prožila. Ztratila chuť k jídlu, do kterého se doslova musela nutit. Ani její manželství s Lebeděvem nebylo pohádkovou idylou. Sice se milovali, ale každý žil v jiném městě – ona v Moskvě a on v Petrohradu – a žádný z nich nebyl ochoten to kvůli své profesi změnit. Natalja Sedychová s manželem a synem

“Nemohla jsem opustit Velké divadlo. On byl zase připoutaný ke své práci v Petrohradu a taky  k nemocné matce a sestře,” vysvětlovala Sedychová. Vzájemně se jen navštěvovali a stále tak byli na cestách, a to i poté, co se jim narodil syn. Toto manželství na dálku trvalo deset let. “Mně to vyhovovalo, bylo to tak romantické! Jemu ale ne. Neuměl si ani ohřát vodu v konvici, potřeboval někoho, kdo by mu vařil, pral, žehlil. A takovou si taky našel,” naznačila důvod, proč se nakonec rozvedli.

Další rána přišla, když se dospívající syn Aljoša rozhodl přestěhovat za otcem do Petrohradu. Na výchovu dvoumetrového teenagera už Natalja neměla sílu ani finanční prostředky. Synův odchod i samotu nesla sice těžce, ale věděla, že Aljoša teď víc potřebuje otce než ji. Natalja Sedychová ve filmu "Nejlepší čas roku" (2007)

Návrat před kameru

Po ukončení baletní kariéry se vrátila opět k herectví. Přijala angažmá v moskevském divadle U Nikitské brány, kde působí dodnes. Postupem doby se objevila i před filmovou kamerou. Diváci si mohli její herecké umění vychutnat např. ve filmech "Gambrinus" (1990), "Jsem volný, jsem nikdo" (1994), "Předpověď počasí" (2000), anebo "Nejlepší čas roku" (2007). Jen málokdo by ale ve stárnoucí a vyhublé herečce poznal milou a půvabnou Nastěnku – takovou, jak si ji čeští diváci dodnes pamatují.

Natalja Sedychová oslaví 10. července své kulaté sedmdesáté narozeniny.

 

user-avatar

Yvonne K.

11. 07. 2018 | 20:13

> ExtraStory   |   Inzerce