Dávní lidé dnešního typu, kteří migrovali z Afriky do Evropy před  zhruba 100 000 lety, se pak křížili s neandrtálci, a toto míchání DNA stále přispívá k některým rysům dnešních lidí.

Dávní lidé dnešního typu, kteří migrovali z Afriky do Evropy před zhruba 100 000 lety, se pak křížili s neandrtálci, a toto míchání DNA stále přispívá k některým rysům dnešních lidí. | zdroj: phys.org


Neandertálské geny nás ovlivňují víc, než jsme mysleli. Mají vliv i na to, jak se opalujeme

TÉMATA: antropologie | evoluce člověka | neandertálci | DNA | genetika

user-avatar

Yvonne K.

24. 10. 2017 | 10:00

Poté, co se moderní lidé a neandertálci před mnoha tisíci lety spolu setkali, začaly se tyto dva lidské druhy mezi sebou křížit. Zatímco ale neandertálci vymřeli již před 40 000 lety, asi dvě procenta jejich DNA dál utváří genetický profil dnešních mimoafrických obyvatel. Nedávné studie ukázaly, že některé z těchto neandertálských genů mají vliv na imunitu i moderní civilizační choroby. Nyní vědci zjišťují, že genetické dědictví po našich vymřelých “bratrancích” přispívá i k dalším našim vlastnostem a charakteristikám včetně tónu pleti, barvy vlasů, spánkových zvyklostí, nálady a dokonce i náchylnosti ke kouření.

Na souvislost mezi neandertálskou DNA a obvyklými lidskými charakteristikami, jako je barva pleti či vlasů, se zaměřil tým vědců pod vedením antropoložky Janet Kelso z Institutu Maxe Plancka v Německu. Protože neandertálské alely jsou poměrně vzácné, potřebovali vědci data od skutečně velkého počtu lidí. Získali je z britské biobanky v Cardiffu, která jim poskytla data od 112 tisíc dobrovolníků. Tato databáze obsahuje genetické informace spolu s daty o mnoha lidských rysech, jako jsou fyzický vzhled, stravovací návyky, opalování, chování a nemoci.

“Můžeme nyní dokázat, že neandertálská DNA ovlivnila i náš odstín barvy pleti, to, jak snadno se opalujeme a jakou máme barvu vlasů,” uvedla Janet Kelso. Neandertálci a moderní lidé žili vedle sebe tisíce let.

Vědci zkoumali několik různých neandertálských alel, které přispívají k barvě lidské kůže a vlasů. Překvapilo je, že některé z nich souvisely jak se světlejšími, tak i tmavšími tóny pleti. Totéž platí pro barvu vlasů. "Tyto poznatky naznačují, že neandertálci se stejně jako lidé lišili barvou vlasů i kůže,” dodal Michael Dannemann, jeden z autorů studie. Mezi neandertálci byli i světlovlasí jedinci.

Výzkumníci si také všimli toho, že neandertálská DNA  má vliv i na naši náladu, sklony ke kouření či to, jak v noci spíme. Například lidé s určitými neandertálskými variantami bývají častěji kuřáky, zatímco další stopy po neandertálské DNA se častěji objevují u lidí, kterým přezdíváme sovy (to znamená, že chodí pozdě spát). Podle Janet Kelso mnohé z těchto geneticky ovlivněných rysů souvisí s množstvím slunečního světla, jemuž byli naši neandertálští předci vystaveni. Když moderní lidé přišli do Eurasie zhruba před 100 000 lety, neandertálci zde žili už tisíce let. Zřejmě se tak lépe adaptovali na nižší a mnohem proměnlivější hladiny ultrafialového záření než noví přistěhovalci z afrického kontinentu. 

"Barva kůže a vlasů, biorytmy a nálada, to vše je ovlivněno působením slunečního světla,” stojí ve studii. "To, že se nám je podařilo identifikovat v testech, svědčí o tom, že množství slunečních paprsků utvářelo fenotypy neandertálců. Tyto geny se vlily do moderních lidí a dál dnes přispívají k jejich rozmanitým vlastnostem.”



user-avatar

Yvonne K.

24. 10. 2017 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce