Josef Koukal (1912–1980) byl český dopravní a stíhací pilot. Během druhé světové války se zúčastnil bitvy o Británii. Byl členem Guinea Pig Clubu, organizace pro piloty, kteří během akce utrpěli popáleniny a Caterpillar Clubu, sdružujícího piloty, kteří se z letounu neschopného letu dostali pomocí padáku.

Josef Koukal (1912–1980) byl český dopravní a stíhací pilot. Během druhé světové války se zúčastnil bitvy o Británii. Byl členem Guinea Pig Clubu, organizace pro piloty, kteří během akce utrpěli popáleniny a Caterpillar Clubu, sdružujícího piloty, kteří se z letounu neschopného letu dostali pomocí padáku. | zdroj: svitavsky.denik.cz


Nedoceněný válečný hrdina Josef Koukal: Zaživa mu strhávali zuhelnatělou kůži z těla

TÉMATA: druhá světová válka | československo | piloti | bitva o británii | váleční hrdinové | státní vyznamenání

user-avatar

Václav Pokorný

18. 10. 2018 | 14:15

Josef Koukal byl elitní český stíhač RAF, sestřelený v boji o Británii. Po zásahu jeho letadla utrpěl popáleniny na 72 procentech těla. Prodělal 22 plastických operací a po dvou letech se vrátil zpátky do boje. Návrh na státní vyznamenání pro tohoto mimořádného hrdinu schválila v roce 2017 sněmovna i Senát, prezident Zeman však jejich návrh nevyslyšel. Dal raději přednost Luďkovi Sobotovi, Heleně Vondráčkové a letos Michalu Davidovi.

Josef Koukal se narodil 6. května 1912 v Jenišovicích u Vysokého Mýta v rodině zemědělců jako osmé z devíti dětí. Vyučil se automechanikem a v roce 1929 se přihlásil do prostějovského leteckého učiliště, kde začal se základním leteckým výcvikem. V roce 1931 nastoupil do pilotní a stíhací školy v Chebu a po skončení studií se stal polním pilotem československé armády s hodností četaře. Od roku 1935 pracoval jako zkušební zalétávací pilot v továrně na letadla u firmy Beneš a Mráz v Chocni. Po skončení studií se stal polním pilotem československé armády s hodností četaře.

Po obsazení Československa nacistickým Německem v roce 1939 se rozhodl tak jako mnozí další letci opustit vlast a bojovat v zahraničí. Rozhodnutí to pro něj bylo velmi těžké, protože jeho manželka byla v té době ve čtvrtém měsíci těhotenství. Vlast však přesto opustil a v srpnu 1939 podnikl dobrodružnou cestu přes Polsko, Rumunsko a Bejrút až do francouzského Agde. Dříve než stihl sednout do letecké kabiny, Francie kapitulovala a Koukal utíkal dál. Po výzvě Edvarda Beneše zamířil do Anglie. Do řad RAF vstoupil v hodnosti sergeanta a 15. července 1940 se stal příslušníkem 310. československé stíhací perutě, která se formovala v Duxfordu. 

Svůj první bojový let absolvoval Josef Koukal 21. srpna na stroji Hurricane a už 3. září sestřelil německou stíhačku Messerschmitt Bf-110C. Osudným se mu stalo 7. září, kdy vyrazil proti početné skupině letadel mířící na Londýn. Sestřelil sice jeden německý Messerschmitt, sám ale dostal zásah do nádrže a jeho letoun začal hořet. Nemohl se z něj dostat. Těžce popáleného ho vymrštil až výbuch, kdy se jeho Hurricane doslova rozpadl ve vzduchu. Koukal letěl ještě přes 3 kilometry volným pádem, aby uhasil hořící kombinézu a aby oheň nepřepálil lanka padáku. Otevřel až kousek nad zemí a přistál na ostrůvku Sheppey v ústí Temže. Po injekci morfia ještě sám nastoupil do sanitky. 

Po příjezdu do místní nemocnice byl v bezvědomí a lékaři zjistili, že má popáleniny na 72 % těla. Zavolali proto kněze, aby mu dal poslední pomazání. Koukal se však naštěstí v tu chvíli probral a bylo rozhodnuto o jeho převozu do velké nemocnice královny Viktorie v East Grinsteadu. Zde se dostal do rukou pověstného průkopníka plastické chirurgie, novozélandského lékaře Archibalda Mc Indoea. Ten ho naložil do slané vody a několik dní z něj při plném vědomí odlupoval zuhelnatělou kůži. Spát zpočátku nemohl, neměl oční víčka. Následně na něm věhlasný chirurg provedl dvaadvacet operací.

Po 28 měsících byl zpátky na nohou a navzdory námitkám lékařů se vrátil zpět k peruti. S ohořelým obličejem a pokroucenýma rukama usedl opět do stíhacího letadla. Po třech měsících měl další těžkou nehodu, když se mu při přistání neotevřel podvozek. Kdyby ho letištní personál bleskově nevystříhal z kabiny, mohl uhořet znovu. Nato odešel od bojové služby a jako servisní pilot přelétával letadla. Josef Koukal v civilu uprostřed.

Josef Koukal se do vlasti vrátil společně s ostatními československými piloty v létě 1945. Po návratu do vlasti mu komunisté zakázali létat a dali mu mizerný invalidní důchod. Po únoru 1948 ho obtěžovala StB domovními prohlídkami a sledováním. Když za ním přišli špiclovat estébáci, údajně se před ně postavil a řekl: „Takhle to nepůjde. Já jsem vycvičený k přímému boji.“

Zemřel v roce 1980 na infarkt. Politicky a morálně byl rehabilitován až po listopadu 1989, kdy byl  in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka. V roce 2017 byl Josef Koukal navržen poslaneckou sněmovnou a senátem na státní vyznamenání, avšak prezident Zeman jejich návrh ignoroval. Raději státním vyznamenáním dekoroval Luďka Sobotu, Helenu Vondráčkovou nebo Zdeňka Trošku. Neúctu Miloše Zemana k tomuto národnímu hrdinovi lze snad přirovnat jen k lidské malosti. Kdyby se rozdávaly ceny za ubohost, byl by Miloš Zeman zajisté horkým kandidátem.

user-avatar

Václav Pokorný

18. 10. 2018 | 14:15

> ExtraStory   |   Inzerce