Nefertiti byla staroegyptská královna 18. dynastie v době Nové říše, velká královská manželka faraona Achnatona. Její jméno se stalo synonymem krásy. Proslavila ji busta zachycující její nezvykle jemné rysy.

Nefertiti byla staroegyptská královna 18. dynastie v době Nové říše, velká královská manželka faraona Achnatona. Její jméno se stalo synonymem krásy. Proslavila ji busta zachycující její nezvykle jemné rysy. | zdroj: visitaberlin.com


Nefertiti nebyla nikdy faraonem, tvrdí renomovaná egyptoložka. Svou krásou však pobláznila i Hitlera

TÉMATA: starověk | starověký egypt | umění | sochy | faraoni | nefertiti

user-avatar

Yvonne K.

3. 03. 2018 | 21:30

Navzdory dnes všeobecně rozšířenému názoru jedna z nejslavnějších žen doby bronzové, egyptská královna Nefertiti, nikdy nevládla Egyptu jako faraon. Podle Dr. Joyce Tyldesleyové, egyptoložky z Manchesterské univerzity, byla Nefertiti jen jednou z řady královských manželek, byť poměrně vlivnou. Přesto zůstává pro badatele dodnes záhadou. V pouhých třiceti letech náhle mizí z veřejného života a její jméno je odstraněno z mnoha reliéfů a památek, jako by nikdy ani nežila.

Tento fakt proto vedl některé badatele k hypotéze, že se Nefertiti po smrti svého chotě, faraona Achnatona, sama ujala vlády jako faraon pod změněným jménem. Byť měl totiž Achnaton s jednou ze svých vedlejších žen Kiou syna Tutanchamona, označil za svého nástupce neznámou a poněkud záhadnou osobu jménem Smenchkare, o níž a jeho vládě máme jen velmi málo informací. Zcela jistě však existovala a po krátkou dobu vládla Egyptu mezi Achnatonovou a Tutanchamonovou vládou.

Není ani jasné, jak tento faraon zemřel, což stěžuje i skutečnost, že dosud nebyla jednoznačně identifikována jeho mumie. Fakt, že Smenchkare i Nefertiti měli shodné své druhé jméno „Neferneferuaton”, které oba používali, svádělo některé badatele k domněnce, že Nefertiti Achnatona přežila a v roce 1336 před Kristem nastoupila na trůn. Malé sousoší Achnatona s Nefertiti

Nefertiti během svého života několikrát změnila své jméno a má se za to, že ještě za života Achnatona byla povýšena a stala se faraonem spoluvládcem.

To si však nemyslí britská archeoložka a egyptoložka Dr. Joyce Tyldesleyové, jejíž kniha Nefertiti’s Face: The Creation of an Icon (Tvář Nefertiti: Zrození ikony) nedávno vyšla.

“Ačkoli si mnoho lidí i egyptologů myslí, že Nefertiti byla neobyčejně mocná královna a dokonce faraonka, jsem přesvědčená, že tomu tak není,” uvádí egyptoložka. Argumentuje tím, že Nefertiti nepocházela z egyptské panovnické rodiny, tudíž by bylo bezprecedentní, kdyby se stala nejvyšším vládcem Egypta. Nefertiti a Achnaton v zahradě.

“To její dcera Meritaton se skutečně narodila jako královské dítě, takže byla mnohem pravděpodobnějším kandidátem na faraona, pokud se jím opravdu stala,” poznamenává Tyldesleyová. Jak podotýká, byla to hlavně nádherná busta z dílny sochaře Thutmose, která stvořila novodobý Nefertitin kult a vedla četné egyptology k úvahám o jejím neobyčejném vlivu a moci. Tyldesleyová ovšem připomíná, že na jiných portrétech je Nefertiti zobrazována s ochablými prsy a zakulaceným bříškem, jak se slušelo na královskou manželku a symbolickou matku egyptského lidu.

“To, že je v našem světě považována za nejslavnější a nejmocnější egyptskou královnu, ještě neznamená, že jí byla v Egyptě,” upozorňuje Tyldesleyová. 

Hitlerovo nejoblíbenější umělecké dílo

Bustu královny Nefertiti, kterou zná dnes celý svět, objevil 6. prosince 1912 v egyptské Amarně (Achetatonu) německý egyptolog Ludwig Borchardt se svým týmem. Chyběly jí jen ušní boltce, které se později našly, a bulva v levém oku, o které dodnes odborníci netuší, proč není na svém místě. Dnes je tato 3400 let stará kolorovaná busta s nezvykle jemným obličejem k vidění v berlínském Novém muzeu. Magicky krásná soška přitahuje každoročně miliony návštěvníků. Slavná busta Nefertiti

Od roku 1924, kdy byla v Berlíně poprvé vystavena, vyvolává spor mezi Německem a Egyptem. Káhira tvrdí, že její vývoz do Německa v roce 1913 byl ilegální. Podle Berlína, který se tento vápencový artefakt bojí Káhiře i jen zapůjčit, byla vyvezena na základě Borchardtovy dohody s egyptským vyšším úředníkem. Ten dílo považoval za bezcenný sádrový odlitek hlavy jedné z královských manželek.

Jak ale Tyldesleyová v knize poukazuje, už v roce 1933 byl Hermann Göring v pokušení bustu Nefertiti předat egyptskému králi Fuadovi na znamení dobré vůle, ale Hitler mu v tom zabránil. Hystericky prohlásil, že se do Nefertiti zamiloval a chce ji mít jen pro sebe. Viděl v ní ztělesnění dokonalé Árijky.

“Je celkem snadná pochopit, proč je ta busta tak atraktivní a že tolik proslavila Nefertiti: jde o nádherné umělecké dílo, které dokáže okouzlit každého, kdo na něj pohlédne,” vysvětluje egyptoložka.



user-avatar

Yvonne K.

3. 03. 2018 | 21:30

> ExtraStory   |   Inzerce