Knapp a jeho loď | zdroj: commons.wikimedia.org


Nejbizarnější loď? Doutník, co se valí po vodě

Kanaďan Frederik August Knapp si vzal do hlavy, že běžný tvar lodí je nudný a je potřeba ho nahradit něčím úplně novým. Postavil proto nevídanou loď, jakou lidské oko ještě nespatřilo. Jeho novinka byla zajímavá, ale měla své mouchy. Například nešla ovládat, netrefila se ani do přístavu a málem potopila jinou loď.

user-avatar

Tomáš Chalupa

30. 09. 2014 | 19:23

Knapp ani nebyl konstruktér lodí, byl to právník. Přesto dal koncem 19. století advokacii sbohem a rozhodl se, že bude stavět lodě. A to rozhodně ne ledajaké. Domníval se, že pasažéry lodí ze všeho nejvíce obtěžuje kolébání lodi a s tím spojená mořská nemoc. Vymyslel proto plavidlo, které se na hladině otáčelo jako válec – odtud také jeho název Roller Boat. To mělo díky své konstrukci být stabilnější a kolébat se jen minimálně. Pokud by kolébání byl jediný problém lodi, měl by Knapp asi vyhráno. 

Roller boat před plavbou

Hlavní část lodi tvořil rotační válec s lopatkami, který loď sunul kupředu stejně jako lopatkové kolo u kolesových parníků. Zajímavé bylo, že loď tak plula na vodě jakoby bokem a proto se skutečně téměř nekývala. Uvnitř tohoto válce pak byl prostor pro cestující, kteří v něm měli sedět. Možná by dnes leckoho napadla představa o lidech sedících v bubnu pračky.

Na palubě se měly cítit bezpečně i dámy

Celý pitoreskní projekt dokonce nalezl svého investora. Do stavby válce se rozhodl vložit své peníze miliardář William Leonard Hund, přezdívaný Velký Farini. Není jasné, co si od projektu sliboval, nicméně se podařilo v roce 1897 vyrobit a spustit na vodu prototyp o délce 33 metrů a šířce 6 metrů (i když pojmy délka a šířka u tohoto plavidla nejsou jasné). Válec poháněly dva parní motory umístěné na obou koncích.

To není potrubí, to se staví loď

Loď se kolébala na hladině jezera Ontario a po dvou letech neustálých oprav a vylepšování měla být připravena ke zkušební plavbě. Mělo se plout přes jezero po řece Sv. Vavřince až do Prescottu. Jenže plavba se nepovedla a především kvůli neustálým problémům s řízením lodi a s oběma motory se do Prescottu nakonec dovlekla s obrovským zpožděním a ostudou.

Uvnitř trupu lodi

Následovalo několik dalších plaveb s nevalným výsledkem, kdy při jedné z nich dokonce Knapp nedokázal válec nasměrovat do přístavu Ogdensburg a skončil s ním beznadějně uvízlý na mělčině. Při jiné zase narazil do lodi Turbinia a mohl být rád, že se i s lodí nepotopil.

Loď čeká na sešrotování, ke kterému zřejmě nikdy nedošlo

Knapp nakonec musel loď prodat. Zůstala prý ležet na břehu ontarijského jezera, kde leží pod nánosy bahna a písku dodnes, problém je, že nikdo neví kde. Knapp fantazíroval o 200 metrů dlouhých lodích převážejících vojáky rychlostí 300 km/h. Výsledky jeho žalostných plaveb s třicetimetrovým prototypem, kdy se válec kutálel po vodě rychlostí sotva pěti uzlů a neustále do něčeho narážel, pohřbily veškeré tyto smělé plány hluboko do bahna u jezera Ontario.

Vzhůru přes jezero Ontario

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Tomáš Chalupa

30. 09. 2014 | 19:23