print "";
Ondrej Nepela a jeho slavný Jánošíkův skok, vrchol jeho volné jízdy.

Ondrej Nepela a jeho slavný Jánošíkův skok, vrchol jeho volné jízdy. | zdroj: archiv


Nejlepšího československého krasobruslaře skolil AIDS

TÉMATA: sport | sportovci | krasobruslení | aids | hiv | nemoci

user-avatar

Václav Pokorný

1. 02. 2019 | 16:00

Před 30 lety zemřel československý krasobruslař Ondrej Nepela, čtrnáctinásobný medailista z velkých šampionátů. Jeho život ukončila rakovina lymfatických žláz vyvolaná virem HIV. Československá média však příčinu jeho smrti zamlčela, stejně jako nikdy nemluvila o jeho homosexuální orientaci. K pokrytectví té doby patřilo, že socialistický vrcholový sportovec nikdy nemohl být homosexuálem.

2. února roku 1989 opustil tento svět nejlepší československý krasobruslař historie Ondrej Nepela. Olympijský vítěz a trojnásobný mistr světa zemřel ve věku 38 let na AIDS, jako první známý sportovec.

Krasobruslení se začal věnovat již jako malý chlapec v sedmi letech, kdy ho ve Slovanu Bratislava trenérsky vedla Hilda Múdrá, kterou vždy nazýval „teta Hilda“. Jeho vzorem byl vynikající krasobruslař Karol Divín. Krasobruslení obětoval skoro všechno a podřídil mu téměř celé dětství. Trénoval od šesti hodin ráno, pak šel do školy a po vyučování pospíchal znovu na trénink.

Už jako dvanáctiletý se objevil poprvé na mistrovství světa v Davosu a ve třinácti letech debutoval na olympijských hrách v Innsbrucku.

První velkou medaili vyhrál Nepela v 15 letech na mistrovství Evropy doma v Bratislavě, kde získal bronz. V dalších letech k němu připojil ještě dva. V roce 1969 byl poprvé zlatý na mistrovství Evropy v Garmisch-Partenkirchenu a o několik měsíců později v americkém Colorado Springs vybojoval první světovou medaili – stříbrnou. V roce 1970 evropské zlato i světové stříbro obhájil.

Závěr kariéry mu však vyšel nejlépe, jak mohl. V letech 1971–1973 byl prostě neporazitelný. Vyhrál další tři mistrovství Evropy (Curych, Göteborg, Kolín nad Rýnem), tři mistrovství světa (Lyon, Calgary, Bratislava) i olympijské hry v Sapporu (1972). Loučil se jako olympijský vítěz, pětinásobný evropský a trojnásobný světový šampion. Na krk si mohl zavěsit čtrnáct velkých medailí najednou. 

Posledním velkým Nepelovým triumfem bylo mistrovství světa v roce 1973 v Bratislavě, kde startoval na přání tehdejšího prezidenta Gustáva Husáka a dalších komunistických funkcionářů. Uspěl přesto, že v mužské soutěži poprvé přibyl krátký program, který doplnil volnou a povinnou jízdu, ve kterých neměl Nepela konkurenci. 

Po ukončení sportovní kariéry v roku 1973 vystupoval Nepela dlouhých třináct let jako profesionální bruslař v ledové revue Holiday on Ice. Po získání trenérské licence v roce 1986 odešel do Německa, kde vedl domácí naději Klaudii Leistnerovou, budoucí mistryni Evropy. Bylo mu pouhých 38 let, když u něj propukla tehdy nová a zákeřná nemoc – AIDS. Začátkem roku 1989 si už zesláblý Nepela nedokázal otevřít ani lahvičku od léků, poté přišel o zuby a konec uspíšila rakovina lymfatických uzlin a konečníku

O zdravotním stavu Ondreje Nepely se až do jeho smrti šuškalo pouze v kuloárech. O jeho homosexuální orientaci vědělo jen jeho nejbližší okolí. “V té době byla homosexualita obrovské tabu. Nikdo si ani neuměl představit, jak vypadají vztahy gayů a leseb,” vysvětlil režisér Juraj Jakubisko, který o Nepelovi natočil dokument. Jak dodal, Nepela byl v té době společenský vzor. V tehdejším tisku se tedy neobjevila ani informace, že zemřel na AIDS.  "Byl oficiální pokyn, aby se nemluvilo, že Nepela zemřel na následky AIDS," vzpomíná v dokumentu České televize tehdejší sportovní komentátor Karol Polák.

Pravda o homosexuální orientaci Ondreje Nepely vyšla na povrch až po pádu komunistického režimu v listopadu téhož roku. Zdroj smrtelné nákazy byl tak s největší pravděpodobností právě mezi jeho homosexuálními partnery.

 

user-avatar

Václav Pokorný

1. 02. 2019 | 16:00

> ExtraStory   |   Inzerce