Za dveřmi se nachází mnohem více věcí, ale zvědavci se musí spokojit s malou výstavkou, která se každých pár měsíců mění.

Za dveřmi se nachází mnohem více věcí, ale zvědavci se musí spokojit s malou výstavkou, která se každých pár měsíců mění. | zdroj: atlasobscura.com


Nejmenší muzeum ve Švýcarsku je okno v 600 let starém domě

TÉMATA: švýcarsko | basilej | muzeum | sběratelství

user-avatar

Yvonne K.

5. 11. 2019 | 12:30

Dvojice sběratelů vystavuje své oblíbené memorabilie ve vitríně vsazené do okenní výplně vchodových dveří.

Dům číslo 31 v úzké uličce zvané Imbergässlein ve švýcarské Basileji zaujme kolemjdoucí svými vchodovými dveřmi. V jeho okně, či spíše skleněné vitríně je něco na způsob výstavky a nad tím stojí nápis Hoosesagg Museeum, což lze přeložit jako muzeum do kapes od kalhot. Drobnůstky, které zde vystavuje, by se do kapes skutečně vešly. Ostatně muzeum je považováno za nejmenší ve Švýcarsku. 

Za vstup se tu neplatí a vlastně žádný vstup tu ani není. Celé muzeum se skládá pouze z oné vitríny ve dveřích 600 let starého domu, obývaného manžely Dagmar a Matthiasem Vergeatovými. Dům sám má historickou hodnotu, žila zde první porodní bába Basileje, ale zajímavý je i svou ozdobnou fasádou a obrázkem svatého Kryštofa nesoucího malého Ježíše.

Nedlouho poté, co se Vergeatovi do domu přestěhovali, si paní Dagmar všimla, že turisté procházející zdejší uličkou nakukují do oken v přízemí. Jejich pohledy přitahoval bezpočet starožitností a různých předmětů uvnitř interiéru. Místo aby okna zakryla závěsy, rozhodla se Dagmar některé z těchto věcí umístit do vitríny ve dveřích.

„První výstavka byla ze sklenic na kořalku,“ vzpomíná. „Nechali jsme je tam tři, čtyři, pět měsíců, a pak jsme si řekli, že je nudné tam mít pořád stejné věci.“ A tak každých pár měsíců výstavku obměňovali a vymýšleli nová témata. Takhle to dělají už více než dvacet let.

Mají z čeho vybírat, neboť Dagmar je od dětství zapálenou sběratelkou. Sbírala všechno možné, od kravských zvonců přes staré nádobí a domácí potřeby až po náramkové hodinky nebo sluneční brýle. Její sbírka se tak rozšiřovala, že jednoho dne zabrala celý jeden pokoj. Každý kousek zdi v domě pokrývají serepetičky, visí i ze stropu nebo jsou naaranžovány ve vitrínách a prosklených skříních. Dagmar je nepočítá, ale odhaduje, že je jich už několik tisíc.

Navíc jim lidé nabízejí k vystavení své vlastní kolekce memorabilií, většinu z nich Dagmar přijme a sestaví z nich tematickou výstavku. Jeden sběratel jí dokonce nabízel sbírku kondomů, umělých penisů a jiných erotických pomůcek, ty ale odmítla. 

Nyní manželé svou sběratelskou vášeň utlumili z prostého důvodu, že jim v domě dochází prostor. Paní Dagmar ovšem přiznává: „Kdybych tu měla víc místa, měla bych mnohem, mnohem víc věcí.“



user-avatar

Yvonne K.

5. 11. 2019 | 12:30

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu