Fosilie květiny Nanjinganthus dendrostyla, na které jsou patrné semeník, kališní a okvětní lístky a stromovitá koruna.

Fosilie květiny Nanjinganthus dendrostyla, na které jsou patrné semeník, kališní a okvětní lístky a stromovitá koruna. | zdroj: livescience.com


Nejstarší květina světa rozkvetla před více než 174 miliony lety

TÉMATA: rostliny | květiny | botanika | fosilie | pravěk | období křídy | evoluce

user-avatar

ExtraStory.cz

5. 06. 2019 | 09:00

Nález rostlinné fosilie v Číně posouvá stáří krytosemenných rostlin až o padesát milionů let zpět.

Mezinárodní tým paleontologů identifikoval a popsal nový druh vyhynulé kvetoucí rostliny. Jmenuje se Nanjinganthus dendrostyla a kvetla před 174 miliony lety, tedy v období rané křídy, kdy se po naší planetě potulovali opeření dinosauři. Její fosilie byly nalezeny poblíž čínského města Nanking. Bezmála dvě stovky nalezených exemplářů umožnily vědcům velice detailní posouzení jeho znaků.

"Badatelé si nejsou jisti, kde a jak vznikly květiny, protože se zdá, že mnoho květin se zničehonic objevilo právě v křídě,” řekl hlavní autor studie Čchiang Fu z Nankingského institutu geologie a paleontologie. "Studium fosilních květin, zejména těch z dřívějších geologických období, je jediným spolehlivým způsobem, jak na tyto otázky odpovědět," dodal. Rekonstrukce květiny zvané  Nanjinganthus dendrostyla

Jak tedy květina Nanjinganthus dendrostyla vypadala? Její květy měly pravidelný tvar a daly se tak (podobně jako třeba květy růží nebo ibišků) proložit několika osami souměrnosti. Dorůstaly délky a průměru zhruba jednoho centimetru. Ve všech případech oplývaly čtyřmi až pěti kališními a okvětními lístky. Stavba květního lůžka a semeníku a zejména fakt, že se tento semeník před vývojem plodu kompletně uzavíral, potom podle autorů studie značí, že šlo o krytosemennou rostlinu (pravděpodobně vymřelou vedlejší vývojovou linii). Vědce na ní nejvíce zaujala její rozvětvená čnělka (dutá část pestíku), což je rys u dnešních skupin těchto rostlin velmi vzácný. Naznačovalo by to životní strategii tohoto druhu. Dnes se totiž vyskytuje výhradně u krytosemenných rostlin opylovaných větrem. Vzhledem k tomu, že velký rozvoj hmyzích opylovačů odstartoval až v křídě, rané krytosemenné rostliny se pro oplození rovněž musely spoléhat na síly neživé přírody – vítr nebo vodu.

Z toho vyplývá i logický důsledek, že prudký rozvoj opylovačů nemusel přímo souviset se vznikem krytosemenných rostlin, jak hlásaly některé dřívější teorie. Mohlo k němu dojít až později v průběhu křídového období. Na druhou stranu, pokud by na čnělce bylo pouze nalepeno několik přídavných struktur, například vaků s pylem jako u dnešních slézovitých rostlin, asi by zkamenělá struktura vypadala podobně rozvětveně. Celá věc tak zatím zůstává v rovině spekulací.





user-avatar

ExtraStory.cz

5. 06. 2019 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce