Keretův dům je ve Varšavě turistickou atrakcí.

Keretův dům je ve Varšavě turistickou atrakcí. | zdroj: www.newslinq.com


Nejužší dům světa stojí ve Varšavě. Je jen přes metr široký!

TÉMATA: architektura | bydlení | design

user-avatar

Jan Kyzlink

3. 02. 2015 | 07:15

Ve dvou se tu žít nedá a nelze sem pozvat přátele na večeři, kterou ostatně ani není kde připravit. Jinak se tu ale dá pohodlně žít. Alespoň to tvrdí izraelský spisovatel a filmař Etgar Keret, jenž si ve Varšavě nechal postavit nejužší dům světa.

Před šesti lety padla Izraelci do oka úzká mezera mezi dvěma bloky domů a rozhodl se, že ji vyplní domem. Na pohled šílenou myšlenku zhmotnil polský architekt Jakub Szczęsny, jenž navrhl dvoupatrovou stavbu z ocelového skeletonu. Ten se musel nejprve celý zhotovit mimo místo stavby a teprve pak byl vklíněn mezi stávající budovy.

„Byla to největší výzva mého života, protože jsem nikdy nedělal něco tak úzkého,“ prohlásil architekt. Dům měří v nejužším místě něco málo přes 90 centimetrů a v tom nejširším 1,2 metry. Jeho celková podlažní plocha zaujímá pouhých 46 metrů čtverečních. I tak se ale do malého prostoru podařilo vtěsnat všechno základní vybavení, které patří k dnešnímu modernímu bydlení. Ložnici tvoří pouze jedna postel ohraničená z obou stran zdmi a koupelna není nic víc než záchod se sprchovou hadicí nahoře. Kuchyňka je tak malá, že se v ní dá ohřát jen hotové jídlo, a lednička pojme maximálně tak dvě sklenice s nápojem. Z patra do patra se musí lézt po žebříku a do domu se vstupuje skrz výsuvné schodiště, které se po zasunutí promění v „obývák“.

Etgar Keret se umí spokojit s malým životním prostorem a radí to všem.

„Než jsem se sem nastěhoval, měl jsem obavy, že zde budu trpět klaustrofobií, že to tu bude tmavé a že se zde budu cítit jako sardinka v plechovce,“ přiznal se Etgar Keret. „Ale ve skutečnosti tu mám velké pohodlí. Je to navrženo tak, aby sem proudilo hodně světla,“ dodal.

Důvodů, proč se rozhodl k tomuto poněkud bizarnímu způsobu bydlení, je několik. Předně je přesvědčen, že lidé by si měli vystačit s podstatně skromnějším životním prostorem než doposud. „Výzkumy ukazují, že jsme na pokraji sociální katastrofy, protože je příliš mnoho obytných ploch,“ vysvětluje. Podle něj lidé nepotřebují tolik místa k bydlení, takže by měli dávat přednost menšímu a levnějšímu obydlí.

Keretův dům však neslouží jen k bydlení, ale plní i funkci jakéhosi monumentu či památníku, jímž Keret vzdal poctu své židovské rodině, jejíž členové zahynuli za druhé světové války. Jeho rodiče se museli tři roky před nacisty skrývat pod podlahou jednoho varšavského domu. Ne náhodou teď jeho dům stojí jen pár kroků od hranice, která kdysi dělila velké a malé židovské ghetto. Tím, že svůj nejužší dům na světě vpasoval mezi cihlový činžák z předválečné doby a panelák z doby komunismu zaplnil nejen mezeru, ale symbolicky propojil různé historické doby se současností. Stavba ostatně nemá status obytného domu, neboť se svými parametry nevešla do polských stavebních předpisů, nýbrž je označena jako umělecká instalace. Keret tam sice ve skutečnosti bydlí, ale v době, kdy cestuje, propůjčuje svůj domek jiným umělcům k přebývání.

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Jan Kyzlink

3. 02. 2015 | 07:15