Tomuto muži vděčím za svůj život, nechal se Adolf Hitler slyšet v roce 1938. Oním mužem byl britský válečný hrdina Henry Tandey (na fotografii vpravo).

Tomuto muži vděčím za svůj život, nechal se Adolf Hitler slyšet v roce 1938. Oním mužem byl britský válečný hrdina Henry Tandey (na fotografii vpravo). | zdroj: mirror.co.uk


Největší britský hrdina 1. světové války nezastřelil Adolfa Hitlera, a navždy tak změnil chod dějin

TÉMATA: hitler | druhá světová válka | velká británie

user-avatar

Yvonne K.

3. 03. 2017 | 09:57

Henry Tandey byl jedním z největších válečných hrdinů Velké Británie, do historie se však zapsal hlavně jako ten, kdo ušetřil život Adolfa Hitlera. Do smrti si to pak vyčítal.

Uprostřed trosek svého domu hleděl na hořící město a k jeho uším se nesl křik mužů, žen i dětí. Luftwaffe v průběhu jedenácti hodin shodila na Coventry stovky tun bomb, které ho takřka srovnaly se zemí. Ve spáleništi našlo smrt téměř 560 lidí, dalších 865 bylo zraněno. Henry Tandey, hrdina první světové války, opět prokázal svou odvahu. Vnikal do hořících obydlí, zachraňoval lidi a vynášel těla mrtvých a zraněných. Nic z toho však nemohlo zmírnit pocit viny, kterým trpěl. Mohl tomu všemu dávno zabránit. Mohl předejít smrti 560 svých spoluobčanů a ušetřit dalších 60 milionů životů ztracených během druhé světové války. Mohl změnit chod dějin, kdyby… Hitler se hned po vypuknutí první světové války dobrovolně přihlásil do německé armády. Byl v bojích raněn a vyznamenán.

Rok před vypuknutím druhé světové války se tehdy devětačtyřicetiletý Tandey dozvěděl, že to byl právě on, kdo nechal na živu Adolfa Hitlera. V závěrečných bojích první světové války namířil svou pušku na jednoho zraněného německého vojáka, který se snažil prchnout z francouzského bojiště. Jejich oči se střetly, ale Henry sklonil hlaveň pušky k zemi. Němec na znamení díků pokýval hlavou a zmizel. Tandey ani v nejmenším netušil, že zachránil život budoucímu masovému vrahu, který za třicet let rozpoutá největší válečný konflikt v historii.

“Nerad jsem střílel raněné,” vysvětloval Tandey v roce 1940. “Ale kdybych jen věděl, co se z něj jednou vyklube… Dal bych teď deset let nynějšího života za pět minut jasnozřivosti v té době,” přiznal. Adolf Hitler a Neville Chamberlain po podepsání Mnichovské dohody.

Až do své smrti v roce 1977 si nesl stigma muže, který nezastřelil Hitlera. Přitom byl hrdinou a nejvíce dekorovaným britským vojínem první světové války. Dlouhé roky ani nevěděl, nad kým se smiloval. Až v roce 1938 obdržel šokující telefonát od tehdejšího britského ministerského předsedy Neville Chamberlaina, který se právě vrátil ze schůzky v Mnichově, kde se podepisovala pro Československo tak osudová dohoda o podstoupení pohraničních oblastí Německu. Hitler tehdy pozval britského premiéra na své horské sídlo Berghof v Bavorsku a když ho provázel domem, ukázal mu reprodukci slavného obrazu od italského malíře Fortunina Matania, nazvaného Křižovatka u Meninu. Zachycuje britské vojáky ze Zeleného Howardova pluku, jak evakuují své zraněné v bitvě u Ypres v roce 1914. V popředí malby je  Henry Tandey, nesoucí na ramenou svého kamaráda. “Tento muž se dostal tak blízko ke mně, že mě mohl zabít a já bych už nikdy nespatřil znovu Německo. Prozřetelnost mě zachránila před touto tak ďábelsky přesnou palbou, když na nás angličtí hoši mířili,” vypravoval tenkrát Hitler Chamberlainovi. Obraz Křižovatka u Meninu od italského malíře Fortunina Mataniho.

Hitler  již v roce 1918 narazil na novinový článek, který informoval o udělení Viktoriina kříže Henrymu Tandeymu za statečnost. Hitler v tomto muži poznal toho, kdo se nad ním v roce 1918 v bitvě u Marconingu smiloval. Článek si tehdy vystřihl a uschoval. Zmíněný obraz dostal v roce 1937 darem od jednoho ze svých spolupracovníků.

Hitler údajně Chamberlaina požádal, aby Tandeyho pozdravoval a vyřídil mu své poděkování a vděčnost. Chamberlain slíbil, že válečnému veteránovi osobně zavolá, což prý také učinil. Britského válečného hrdinu tím však nijak nepotěšil. Ani ne za rok si Tandey s hrůzou uvědomil, jak svým milosrdenstvím neblaze zasáhl dějiny. Chtěl to pak nějak napravit – v roce 1940 se pokusil znovu narukovat do armády a prohlašoval, že podruhé Hitler před jeho kulkou již neunikne, ale do služby jej nevzali kvůli jeho věku i zdravotnímu stavu. Zemřel v roce 1978 a byl pohřben na britském hřbitově v Marconingu ve Francii – blízko onoho místa, kde daroval život Adolfu Hitlerovi.

 

user-avatar

Yvonne K.

3. 03. 2017 | 09:57

> ExtraStory   |   Inzerce