Generalita si prohlíží největší dělo světa | zdroj: rarehistoricalphotos.com


Největší dělo světa vezlo 60 vagonů a vystřelilo jen padesátkrát

TÉMATA: druhá světová válka | tajné zbraně | wermacht

Těžký Gustav bylo gigantické dělo jako z románu Julese Verna Ocelové město. Sestrojili ho Němci za druhé světové války a nasadili proti největší sovětské pevnosti Sevastopolu.

user-avatar

Tomáš Chalupa

9. 10. 2014 | 00:19

Největší dělo světa pojmenované Těžký Gustav se začalo konstruovat už v polovině třicátých let minulého století v Kruppových závodech. Inženýři postavili kanóny hned dva, ten druhý nesl jméno Dora. Němci už při jejich konstrukci počítali s konfliktem s Francií a mamutí kanón měl sloužit k rozstřílení jejich věhlasné Maginotovy linie. Jenže válka šla příliš rychle a příliš dobře, a než se kolos podařilo zprovoznit do bojeschopného stavu, byla Francie poražena.

Stavba Těžkého Gustava

 

Dělo s neuvěřitelnou ráží 800 mm, délkou 32 metrů a váhou1350 tun bylo Hitlerovým miláčkem. Viděl v něm triumf německé techniky a vojenské síly. Ovšem pravdou je, že jeho bojové využití se hledalo jen těžko. 

Těžký Gustav

Kolos totiž musel na frontu putovat v 60 vagonech tažených speciální lokomotivou. Pohyb byl možný jen po dvou souběžných železničních drahách vedle sebe. Obsluhu tvořilo téměř 2000 vojáků. V mobilní válce plné rychlých přesunů a neustálého pohybu fronty se zdálo být dělo pramálo použitelné. Také někteří němečtí generálové se netajili názorem, že stavba takového kolosu je jen mrháním časem a penězi.

Těžký Gustav

Jenže operace Barbarossa přinesla bitvu, kde měl Těžký Gustav prokázat své předosti. Wehrmacht  v září 1941 napadl sovětskou pevnost Sevastopol, což byl rozsáhlý komplex železobetonových pevností, který měl vlastní elektrárnu, vodárnu a byl osazen i několika obřími otočnými kopulemi s děly. Dobývání pevnosti se stalo krvavým mlýnkem na maso, ve kterém Němci ztráceli obrovské počty vojáků.

Střely do Těžkého Gustava

Právě tehdy přišly ke slovu německá obří děla. Nebyl to jen Těžký Gustav, ale také obří obléhací moždíře Thor a Gamma. Vše začalo pálit na pevnost. Gustav vrhal k nepříteli střely o váze 4,7 tuny a osmi výstřely zcela zničil postavení pobřežních těžkých děl. Dalších šest výstřelů proměnilo jednu z hlavních pevností systému nazvanou Stalin v ruiny. Těžké zásah utrpěla také pevnost Molotov. Velké muniční skladiště v zálivu Severnaja, které bylo umístěno hluboko pod zemí, vyletělo do povětří po jediném zásahu. Jedna ze zbloudilých střel zasáhla loď v zálivu, která se okamžitě potopila. Sevastopolská posádka nakonec kapitulovala po hrdinském boji takřka do posledního muže.

Sevastopolskou pevnost Gustav zničil

Těžký Gustav mohl vypálit jen 3 střely za hodinu. Po sto výstřelech byla hlaveň natolik poškozená, že se muselo s palbou přestat a dělo šlo do opravy. 48 střel, které Gustav vypálil na pevnost Sevastopol, byly jediné střely, které obří děla za války vypálila. Gustav stál pak sice ještě v palebném postavení u Leningradu, ale tam ani jednou nevystřelil. Jeho sestra Dora nevystřelila vůbec nikdy. Měla sice pálit na sověty u Stalingradu, ale situace se tam vyvíjela pro Němce natolik nepříznivě, že ji raději odtáhli zpět do bezpečí.

Model Těžkého Gustava

Američané našli v roce 1945 zbytky Gustava v lesích u Chemnitzu. Měli obavu, že padne do rukou Sovětů, a tak dělo raději zničili. Podobný osud měla i Dora. Nakonec se tak naplnila slova kritiků stavby takových děl, protože padesát ran na Sevastopol nemohlo vyvážit stavbu děl za 7 milionů říšských marek.   

 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Tomáš Chalupa

9. 10. 2014 | 00:19