Výbuch parního kotle na Vltavě.

Výbuch parního kotle na Vltavě. | zdroj: archiv


Největší nehoda v dějinách pražské paroplavby

TÉMATA: praha | vltava | paroplavba | nehody

user-avatar

Václav Pokorný

19. 05. 2018 | 07:00

Výbuch na pražském parníku František Josef I. zabíjel. 19. května roku 1898 těsně před vyplutím z přístaviště u Palackého mostu explodoval parní kotel, parník se rozlomil a potopil. Při výbuchu zahynuli tři lidé. I přes tuto ztrátu se jednalo o obrovské štěstí, neboť tento parník uvezl až 800 cestujících. V době výbuchu jich na palubě bylo naštěstí jen třicet.

Před 120 lety došlo k největší katastrofě za dobu existence Pražské paroplavební společnosti. Ve čtvrtek 19. května se jeden z největších kolesových parníků František Josef I. připravoval k vyplutí z kotviště u Palackého mostu. V 7.53 hodin se ozvala ohlušující rána.

Explodoval parní kotel, který byl umístěn přibližně v polovině lodi, která se po výbuchu rozlomila a začala potápět.

Při výbuchu zahynuly tři osoby, pokladník paroplavební společnosti Jan Horáček a klenotník Ignác Schreiber se svým desetiletým synem. Mezi dalšími třiceti pasažéry bylo několik zraněných osob, ale většina cestujících stála v době výbuchu na přídi lodi a zranění tak unikla.

Pražská společnost pro paroplavbu na Vltavě i Labi po soudních sporech odškodnila pozůstalé a za příčinu nehody byl označen přetlak v kotli a drobné konstrukční vady kotle. Přes tyto ztráty na lidských životech celá událost dopadla relativně dobře, protože v době výbuchu bylo na palubě lodi pouze třicet osob.

Kolesový parník František Josef I. však mohl pojmout až 800 pasažérů a byl v té době největší lodí na Vltavě. Byl vyroben v letech 1886 až 1887 v prestižních Pražských akciových strojírnách, které převzaly prostory po libeňské Ruston a spol., jejímž zakladatelem byl anglický podnikatel inženýr Joseph Ruston. Loď byla pět metrů široká, dalších téměř pět metrů obepínalo kolesa. Délka byla něco málo přes 44 metrů a při plném ponoru čněla paluba lodi přes tři metry nad hladinou. Parník dosahoval rychlosti sedm až čtrnáct kilometrů v hodině podle toho, zda jela loď po proudu, nebo proti němu.

Po nehodě byly trosky parníku ze dna Vltavy vyzdviženy do 21. června téhož roku a loď prošla generální rekonstrukcí. Opravený parník pak vyplul na Vltavu již v roce 1899. Pasažéři se tak opět mohli těšit z plavby nejen po Vltavě, ale také z dálkových plaveb na trase Praha – Hřensko.

 

user-avatar

Václav Pokorný

19. 05. 2018 | 07:00

> ExtraStory   |   Inzerce