Obchodní zóna ve Zlíně-Malenovicích. Dříve tu žili neolitičtí zemědělci, dnes tu stojí hypermarkety s parkovišti.

Obchodní zóna ve Zlíně-Malenovicích. Dříve tu žili neolitičtí zemědělci, dnes tu stojí hypermarkety s parkovišti. | zdroj: centrozlin.emersion.cz


Největší pravěké sídliště na Moravě navždy pohřbily hypermarkety

TÉMATA: archeologie | archeologický výzkum | archeologické objevy | pravěk | doba kamenná | zlín-malenovice

user-avatar

Irena Gruberová

20. 11. 2015 | 12:45

Na okraji Zlína v městské části Malenovice stávalo rozsáhlé pravěké sídliště, kde se po šest tisíciletí střídaly různé kultury a neznámá etnika. Tuto archeologicky nesmírně cennou lokalitu však dnes postupně pokrývají hypermarkety a další komerční budovy. Archeologové v těchto dnech zkoumají poslední volnou parcelu mezi obchodními centry Makro a CENTRO Zlín, než bude zastavěna novou prodejnou nábytku.

Tento výzkum je poslední etapou rozsáhlých studií v této lokalitě. Ty zde probíhají už od devadesátých let právě v souvislosti s budováním této obchodní zóny," řekl pro Zlínský deník šéf výzkumného týmu Miroslav Popelka. Podle něj mají archeologové poslední možnost o této lokalitě komplexně něco zjistit.

 Poslední plošný výzkum v obchodní zóně v Malenovicích

O tom, že oblast kolem soutoku řek Dřevnice s Moravou má archeologům co nabídnout, se vědělo již v letech 1934 a 1935, kdy se na popud podnikatele Jana Bati budovala mezi Zlínem a Otrokovicemi nová silnice. Záchranného výzkumu se tehdy ujali nadšení amatéři a to, co tenkrát našli, skončilo v napajedelském muzeu.

Rozsáhlý záchranný výzkum v lokalitě Mezicestí však započal až v roce 1999, kdy se měl začít stavět první hypermarket Carrefour. Během té doby se archeologům podařilo najít cenné předměty, které dokládají, že západní část Malenovic osídlovali lidé téměř nepřetržitě po dobu šesti tisíc let.

Je to takzvané polykulturní naleziště. To znamená, že bylo dlouhodobě osídlené nositeli různých archeologických kultur, kteří si zde stavěli své osady a pohřbívali své mrtvé,“ uvedla pro magazín e15.cz Jana Langová z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

 Některé z nalezených předmětů byly prezentovány na nedávném Dni otevřených dveří.

Pravěkým lidem se v lokalitě zvané Mezicestí nejspíš líbilo. Úrodná půda, vodní toky a okolní lesy jim poskytovaly záruku obživy. Podle archeologů se zde s přestávkami vystřídalo nespočet různých kultur. Důkazy o nejstarším osídlení pocházejí z mladší doby kamenné, z období kultury s lineární keramikou. Jde o nejstarší zemědělskou kulturu na našem území, z pátého a čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem. Rozsáhlá osada a zřejmě i pohřebiště tam existovaly i v mladší až pozdní době bronzové, tedy v období, které se nazývá kulturou popelnicových polí podle typického žárového způsobu pohřbívání. Poté osídlili Mezicestí Keltové a jako poslední se zde objevili Slované.

Archeologický výzkum ve Zlíně-Malenovicích

Nedávný průzkumu mezi Makrem a CENTREM Zlín, který byl zahájen letos v září a potrvá do konce listopadu, přinesl další cenné nálezy: kamenné sekerky, pazourkové nástroje, přesleny a velké množství keramiky. „Máme zde dokonce i úlomek obsidiánu, což je lávové sklo, které v našem prostoru není místní a muselo sem být odněkud přineseno původními obyvateli," upozornil Miroslav Popelka. Většina nalezených kamenných nástrojů, broušených seker nebo pazourkových čepelí náleží ke starší fázi mladší doby kamenné, tzv. neolitu.

Archeologové však vyzvedávají jen to nejnutnější. „Ohledně zbytku se budeme snažit tlačit na investora, aby použil takovou technologii, aby neprozkoumané části zůstaly alespoň zakonzervované pro příští generace," naznačil Popelka.

 Nejvýznamnějí nálezy z Malenovic 

1. Zlomek uvařené lidské čelisti

Část dolní čelisti se našla při výzkumu v roce 1999 na Mezicestí a patřila mladému muži. Jáma, v níž ležela, však byla bohužel porušena bagrem, takže její datování je nejisté, vědci však předpokládají, že pochází z mladší doby bronzové. „Nález jsme konzultovali s odborníky z Moravského zemského muzea v Brně, kteří mají s výzkumem zásahů na lidských kostech zkušenosti. Ukázalo se, že na čelisti z Mezicestí je v oblasti brady takzvaná spirální zlomenina, ke které mohlo dojít jedině násilným způsobem. Na kosti se navíc našel tmavě zbarvený proužek svědčící o tom, že byla vařená,“ uvedla Jana Langová. Z toho lze vyvodit, že tehdejší lidé praktikovali kanibalismus. Zda z hladu, nebo k rituálním účelkům, však nelze určit. 

Lidská čelist, na níž jsou patrné stopy po kanibalismu.

2. Muž se zraněním hlavy

Muž byl uložený ve skrčené poloze na dně zásobní jámy. Drobný hrneček, který ležel u jeho předloktí, prozradil, že mrtvý byl pohřbený někdy kolem poloviny druhého tisíciletí před naším letopočtem. „Podle způsobu, jakým byl muž pohřbený, lze soudit, že se nejednalo o náhodného pohozence či vyvrhela. Jde o záměrný pohřeb do sídlištní jámy. Můžeme se domnívat, že ho takto pohřbili třeba kvůli mrazivému počasí, kdy nebylo možné vykopat hrob,“ konstatoval archeololog Ivan Čižmář. Antropolog zjistil, že muž ve svém životě utrpěl zranění hlavy, které se zahojilo. Zemřel pak patrně na následky dalšího masivnějšího zranění. A opět to byla rána do hlavy. 

Kostra muže ve skrčené poloze ze starší doby bronzové, nalezená v lokalitě Mezicestí.

3. Dvacetimetrové domy

Mezi zajímavé objevy patří například zahloubená obydlí se zachovanou hliněnou podlahou z období kultury s lineární keramikou z počátku neolitu, která jsou na Moravě zatím vzácná. Ty nejstarší stavby stávaly na kůlech. Lidé museli pokácet kamennými nástroji desítky stromů, než postavili dům s kůlovou konstrukcí, který měl standardní šířku šest až osm metrů a byl minimálně dvacet metrů dlouhý.

Nejvíc zachycených objektů náleží kultuře s lineární keramikou, to znamená z doby asi pět tisíc let před naším letopočtem. Objevili jsme několik řad kůlových jam, které tvořily půdorysy dvou nadzemních halových staveb,“ prozradil vedoucí záchranného archeologického výzkumu Ivan Čižmář.

V takových velkých domech žilo vždy několik příbuzných rodin. Dcery totiž zůstávaly u svých matek a k jejich domům přistavovaly se svou novou rodinou další části. Na jednom místě obvykle stávalo tři až pět řad dlouhých domů. Později si lidé začali stavět menší obydlí pro jednotlivé rodiny. 


4. Velké množství pozůstatků keramických nádob

Jsou to úlomky hrnců, amfor či misek, převážně zdobených tuhou. „Použitím úpravy povrchu nádob tuhováním docílili pravěcí hrnčíři efektu vysokého lesku," sdělil Popelka. Podle něj jde v podstatě o imitace kovových předloh v té době hojně užívaných ve Středomoří. Keramika z mladší doby kamenné má oproti tomu svůj specifický styl výzdoby, kdy vhloubené ornamenty jsou vyplněné smolnou hmotou, která pak nesla další výzdobu, např. v podobě nalepených mušliček. 

5. Keramická bota

V roce 2003 se na Mezicestí našla malá nádobka ve tvaru botičky z období kultury popelnicových polí. Je známo, že její nositelé vyráběli takovéto zvláštní nádobky, některé i ve tvaru zvířat, ale k čemu přesně sloužily, zcela jasné není. Podobně nepraktickou obuv vyráběli například Etruskové či Chetité a většina starověkých národů po celém Orientu. Jedno z možných vysvětlení je, že se používala při obřadech, například z ní nějaký kněží nebo šaman mohl pít posvátné nápoje.

user-avatar

Irena Gruberová

20. 11. 2015 | 12:45

> ExtraStory   |   Inzerce