Stalinovo sousoší na Letné bylo největší podobné dílo v Evropě | zdroj: internet


Největší sousoší v Evropě stálo v Praze, fronta na maso stála sedm let

TÉMATA: stalin | praha | československo | komunismus | antonín zápotocký

Čtyři roky po skončení druhé světové války oficiálně začala na pražské Letné stavba pomníku J. V. Stalina. Pompézní sousoší mělo stát na věčné časy, podobně jako měl vydržet věčně i komunismus. Po sedmi letech od jeho dokončení se začalo za přísného utajení bourat.

user-avatar

Tomáš Chalupa

10. 10. 2014 | 00:22

Největší, nejdražší a možná také nejbizarnější sousoší v Evropě. Obří pomník postavený na počest sovětského vůdce Josefa Vissarionoviče Stalina měřila 22 metrů  a začal se stavět v roce 1952. Stavba, na kterou dohlížel osobně Antonín Zápotocký, trvala až do roku 1955. 1.k větna toho roku slavnostně odhalili pomník veřejnosti.

Stalinův pomník alias fronta na maso

Za Stalinem hledícím do dáli lidé viděli sešikovaných dalších osm postav. Kolchoznice, dělník, vědec, voják, ti všichni měli reprezentovat socialistický lid stojící neochvějně za svým vůdcem.  Všechny sochy stály na patnáctimetrovém podstavci, přitom nejvyšší Stalin měřil ještě šestnáct metrů. Celý monument tvořilo 225 žulových kvádrů zasazených v ocelové konstrukci. V podstavci byly také symbolicky umístěny kameny z celé republiky, například čedič z Řípu, kámen ze základů Staroměstské radnice, onyxz Inovce nebo část z baziliky na Velehradě.  Gigantické veledílo vážilo 17 000 tun a jeho stavba vyšla na více než 140 milionů korun.

Stavba pomníku

Zajímavé je, že samotný Stalin se odhalení pomníku nedožil, zemřel dva roky před tím. Autor sousoší Otakar Švec a jeho manželka rovněž nebyli mezi přítomnými. Měsíc předtím spáchali oba sebevraždu. Přítomen naopak byl pražský primátor Adolf Svoboda a místopředseda vlády Václav Kopecký. Oba také promluvili plamenně k lidem shromážděných kolem sousoší.

Dobový článek v novinách

Jenže běžní lidé si k pomníku rozhodně kladný vztah nevytvořili. Posměšně mu začali brzy říkat „fronta na maso“. Už v roce 1956 navíc nový vládce Sovětského svazu Nikita Chruščov začal odhalovat chyby stalinského systému a Stalina osobně.  Doba nekritického (a povinného) obdivu ke Stalinovi skončila a Chrušov nařídil, že pomník musí z Letné zmizet.

Odstřel pomníku

Konec sousoší nastal v říjnu 1962 tedy po pouhých sedmi letech. Rozebrání, o kterém se původně uvažovalo, se ukázalo jako drahé, a tak se pomník měl prostě odstřelit. Vše se mělo dít utajeně, což k povaze věci bylo prakticky nemožné. Destrukce, která trvala celý týden, nesměla být fotografována ani natáčena. Údajně při ní dokonce zahynul jeden člověk. Utajení nemělo příliš smysl, protože mohutné výbuchy byly slyšet po celé Praze.

Vstup do podzemí pomníku

Pod místem, kde pomník stál, se stále nachází rozhlehlé podzemní prostory, které měly původně sloužit jako Muzeum J. V. Stalina. Po revoluci tam byl rockový klub, vysílalo odtud také jedno soukromé rádio, ale dnes jsou až na výjimky prostory zcela uzavřeny.    

Tady mělo být podzemní Stalinovo muzeum

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Tomáš Chalupa

10. 10. 2014 | 00:22