Staroměstské vodní mlýny a vodárna v ohni. Dobová ilustrace.

Staroměstské vodní mlýny a vodárna v ohni. Dobová ilustrace. | zdroj: Muzeum hl. města Praha


Pražské “11. září”: Největší teroristický útok v historii Prahy si vyžádal 400 mrtvých a město proměnil ve spáleniště

TÉMATA: praha | požáry | žhářství | terorismus | francie | francouzi | ludvík xiv.

user-avatar

Václav Pokorný

19. 06. 2019 | 18:00

Před 330 lety zažila Praha dosud největší teroristický útok ve své historii. 21. června 1689 najatí agenti Francie v čele s Jiřím Sedmihradským založili na několika místech Prahy oheň. Při následné ohnivé smršti tehdy zemřelo okolo 400 lidí, bylo zcela zničeno 820 domů a 200 dalších bylo těžce poškozeno.

Před více než třemi stoletími zažila Praha mimořádný útok speciálního komanda vycvičených teroristů. Hlavní příčinou této události byla válka a spory francouzského krále Ludvíka XIV. s českým a uherským králem, císařem římským Leopoldem I. o falcké dědictví.

Ludvíkův oblíbenec generál Ezéchiel du Mas, Comte de Mélac tehdy přišel s myšlenkou, jak tajně napadnout nepřátelská města daleko za frontou. K tomuto účelu naverboval a vycvičil německé a české zajatce, kteří měli za francouzský žold doma zapalovat města a tím působit chaos a materiální škody. Na podzim roku 1688 byla vypálena první německá města Heidelberg, Mannheim, Baden a mnoho dalších. Francouzský generál se žhářskou taktikou  pokračoval též v následujícím roce a kromě německých měst přišla na řadu i ta česká.

Promyšlená teroristická akce, jejímž cílem bylo vypálit všechna důležitá česká města a zničit Prahu, byla spuštěna na přímý pokyn francouzského krále Ludvíka XIV.

Speciální komando naverboval mezi zajatými rakouskými vojáky za patřičný žold setník Jiří Sedmihradský, odborník přes výbušniny, miny, granáty a pyrotechniku.

Podle historika Františka Svátka dorazil hlavní sbor třiceti žhářů do Prahy koncem května a v uniformách Kaisersteinského pluku prošel zcela veřejně Strahovskou bránou. Celá skupina vzbuzovala zdání, že jako část císařské pěchoty přichází do města verbovat nováčky. Setník Sedmihradský se přitom prokázal padělanými listinami a současně odevzdal veliteli vojenské stráže v bráně zapečetěný list adresovaný místodržícím na Pražském hradě. Generál Ezéchiel du Mas, Comte de Mélac, uváděný jako autor myšlenky vypalování protifrancouzských měst.

Svoji základnu měli v zájezdním hostinci „U tří zvonků“ v Mostní ulici na Malé Straně, který byl v držení jakéhosi Francouze. Druhý dne setník Sedmihradský převedl několik mužů, včetně bývalého pasáka prasat Vavřince Procházky, na Staré Město do hostince „U černého orla" v Kaprové ulici, kde je ubytoval. Ostatní se rozešli po třech až čtyřech mužích po jiných hospodách a po příbytcích. Sám Sedmihradský se pak vrátil ke „třem zvonkům“, kde s ním zůstali pouze tři muži, aby tam ve sklepě vyráběli nové granáty a prachové patrony.

Po třech týdnech příprav  Sedmihradský rozhodl, že nejdříve bude vypáleno Staré a Nové Město. Každému ze žhářů bylo přiděleno několik ulic a naznačeny domy, do kterých měly být metány granáty a zápalné patrony na dřevěné střechy, do kůlen a skladišť ve dvorech a do otevřených sklepů.

Přesně v den slunovratu, 21. června 1689, v symbolické poledne, komando žhářů, rozptýlené po Praze a vybavené zápalnými granáty, založilo přes deset ohnisek požárů. Během několika hodin stálo celé Staré Město, Židovské město a část Nového Města v plamenech! Sílící vítr hnal oheň po střechách, pro lidi polapené v ulicích uprostřed ohnivé záplavy nebylo záchrany.

Bilance byla strašlivá: přes 400 mrtvých a bezpočet raněných, 820 domů lehlo popelem a 200 bylo poškozeno natolik, že bylo snadnější je strhnout než opravovat. Zničena byla většina kostelů, klášterů a synagog, včetně Králova dvora u Prašné brány a Novoměstské vodárny. V podstatě bylo nutno hlavní město Čech budovat znovu; díky tomu se původní gotická Praha v převážné většině změnila na město barokní.

Kromě Prahy tehdy vzplály i Klatovy, Trutnov, Broumov a Hořovice. Vůdce celé skupiny setník Sedmihradský i s mnoha dalšími žháři nebyli nikdy dopadeni, neboť se včas stáhli na francouzskou základnu ve Filipsburku na řece Rýně. Jiný osud však čekal fanatického Vavřince Procházku, který se za každou cenu snažil úkol dokončit a vydal se s posledním zbytkem pěti mužů podpálit České Budějovice a Písek. Tato města byla již však ostražitě hlídána a Vavřincově skupině se do nich nepodařilo proniknout. Poté o hladu bloudili krajinou a skrývali se v obilných polích. Nakonec je dopadli rozhořčení sedláci a předali spravedlnosti. Poprava zajatých žhářů byla okázalá; kat je v káře vozil po spáleništi a na každém z míst, kde založili oheň, jim kleštěmi utrhl jeden prst. Pak byli upáleni za Hybernskou branou.

 

user-avatar

Václav Pokorný

19. 06. 2019 | 18:00

> ExtraStory   |   Inzerce