Čertovy kameny na Vyšehradě

Čertovy kameny na Vyšehradě | zdroj: archiv Extrastory


Největší záhada na pražském Vyšehradě: tajemné ďáblovy kameny

TÉMATA: praha | vyšehrad | megalitické stavby | čertův sloup | tajemná místa

user-avatar

Tyrion

30. 05. 2015 | 10:30

Přímo v centru pražského Vyšehradu za kostelem sv. Petra a Pavla na jihozápadním konci Karlachových sadů stojí tři o sobě opřené kamenné válce, kterým se říká Čertův sloup. Na první pohled vyhlížejí jako moderní abstraktní sochařské dílo, ve skutečnosti se však jedná o prastarý objekt. Jeho původ je nejasný, zato opředený mnoha teoriemi a pověstmi.

Podle nejznámější z nich prý sloup na Vyšehrad dopravil sám pekelník, když se s místním knězem vsadil, že donese na Vyšehrad z chrámu sv. Petra v Římě sloup dříve, než kněz doslouží mši. Kněz s pomocí sv. Petra sázku vyhrál a vzteklý čert praštil sloupem o střechu kostela sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Sloup střechu prorazil a rozbil se na tři kusy.

Tuto pověst jako první v roce 1700 latinsky publikoval Jan F. Hammerschmidt. Je zachycena i na barokní fresce v kostele sv. Petra a Pavla. Navazuje na ni také dopis z roku 1655, který zaslal jeden kněz z Říma pražské konzistoři. Svěřuje se v něm, že se mu podařilo při vymýtání ďábla vypudit z těla posedlého Švýcara Jakuba Zimmermanna kromě řady dalších i ďábla jménem Zardan. Ten prý ústy posedlého promluvil a přiznal se, že to byl právě on, kdo na Vyšehrad z Říma sloup donesl.

Malba nad vchodem do sakristie kostela sv. Petra a Pavla na Vyšehradě

 

Podle jiné verze, kterou podrobněji líčí například Bohuslav Balbín, stával sloup dříve pod Vyšehradem a konávaly se u něj pohanské obřady. Byl však jako pohanská modla odstraněn a na jeho místě byl postaven kostel Panny Marie. Odhozený a rozbitý sloup pak v roce 1420 použili při obléhání husité, kteří jej obřím vrhacím zařízením vystřelili na Vyšehrad. Hejtman, který tehdy palbu řídil, se jmenoval Čert. Pokud něco takového husité dokázali, pak klobouk dolů, protože kameny vážily dohromady 3 tuny, ale je to spíše velmi nepravděpodobné. Tehdejší vrhací stroje přenášet takovou tíhu neuměly.

Vyšehrad na pohlednici z 19. století.

Ani pozdější vědci se na původu Čertova sloupu nedokázali shodnout. Hypotéz se nabízela celá řada: mohlo jít o menhir nebo o zbytky sloupů ze zbořeného kostela. Kameny mohly sloužit jako podstavce pohanských bohů anebo byly časoměrnou pomůckou starých Slovanů. Jako další možnosti se uváděly milníky či zbytky středověkého pranýře. Někteří archeologové byli ochotni kamenům přiznat i starší, keltský původ.

Ovšem nejčastěji přijímanou teorií je ta, která hovoří o tom, že sloupy jsou zbytky dříků sloupů z kostela Stětí sv. Jana. Podle nejstarší písemné zprávy z roku 1609 Čertův sloup ležel právě na jeho hřbitově. Problémem ale je, že tento gotický kostel byl k bohoslužbám využíván s přestávkami až do roku 1654, než byla přední část kostela zbourána. Až poté z něj mohly být sloupy vyneseny, jenže ty už v roce 1609 ležely na kostelním hřbitově a v roce 1632 dokonce v kostele sv. Petra a Pavla.

Jsou to menhiry nebo zbytky podpěrných sloupů klenby původního (dnes již zaniklého) kostela sv. Petra a Pavla na Vyšehradě?

 

Zvláštní rovněž je, že sloupy byly vyrobeny z granodioritu, tvrdé žuly, která se v pražské gotice nepoužívala, protože zde byly k dispozici měkčí kameny – opuky a pískovce. Badatelé zjistili, že žula pocházela z dolního Posázaví v okolí Kamenného přívozu. Bloky k výrobě sloupů musely být vylomeny z povrchových balvanů, protože první lomy zde vznikly až koncem 18. století. V této souvislosti je zajímavé, že jeden posázavský lom se nachází na úbočí hory, které se říká Čertovo břemeno. Úplně stejně se pak v petrologii nazývá i typ žuly, který se tam těží (vepická žula).

Na Vyšehrad byly sloupy dopraveny buď už hotové, nebo zhotoveny až na místě. V každém případě šlo o náročnou práci, dokládající zručnost dávných kameníků. Sloupy však nemají stejnou délku ani průměr a žula jednoho z nich se svým složením nepatrně liší od zbývajících dvou. Z toho lze usuzovat, jde spíše o pozůstatky dvou nebo spíše tří různých sloupů.

Nápis na jednom ze tří sloupů

 

Záhadou je i nápis vyrytý na prostředním sloupu. Je těžko čitelný, ale nejspíš ho lze číst jako S M M R I E M W. Nepochybně je pozdějšího data než vznik sloupu a jeho význam nejde spolehlivě vysvětlit. Podle jedné z možností by mohl znamenat Sanctae Matris Marie (Svaté Matky Marie).

Jisté je, že o umístění Čertova sloupu na nynější místo v Karlachových sadech se zasloužil probošt vyšehradské kapituly Mikuláš Karlach, který se o tom zmínil ve svých pamětech: „Dále jsem dal vyzdíti pevné základy tam, kde druhdy stála strážnice, a postavil na ně v trojúhlu legendární tři sloupy Vyšehradské, které doposud válely se na hřbitově u zdi kostelní.“ Neuvádí sice, kdy k tomu došlo, ale dochoval se účetní doklad za mimořádné kamenické práce z roku 1894.

Krom Čertových kamenů jsou v areálu Vyšehradu rozmístěny ještě tři menší kameny, které dohromady tvoří trojúhelník, v jehož těžišti stojí Čertův sloup.

 

Čertův sloup však není jediným tajemným kamenným objektem na Vyšehradě. Nedaleko od něj naproti vstupu do kostela sv. Petra a Pavla leží u zdi kámen, který pravděpodobně váží dokonce více nežli nejdelší část Čertova sloupu. Také jeho původ a účel jsou neznámé, nelze vyloučit, že šlo o menhir. V severozápadním rohu Karlachových sadů, na hraně svahu proti hřbitovní zdi, se pak nachází asi jeden metr vysoký kámen ze sedimentální horniny, též připomínající menhir. Přítomnost tajemných kamenů naznačuje, co již víme z pověstí a legend – že Vyšehrad býval v předkřesťanských dobách významným kultovním místem. Jeho posvátnost a jistou mystičnost zde můžeme cítit dodnes. Snad je to i tím, že podle řady psychotroniků Vyšehrad leží na průsečíku několika energetických linií zemské krystalové mřížky. Proto bývá označován energetickým srdcem Prahy i českého státu.

user-avatar

Tyrion

30. 05. 2015 | 10:30

> ExtraStory   |   Inzerce