Na Olšanských hřbitovech je pohřbeno mnoho známých osobností. | zdroj: www.praha.eu


Nejvíce českých celebrit odpočívá na Olšanech. Ukážeme vám jejich hroby

Je čas dušiček, čas, kdy lidé nejvíc v roce navštěvují hřbitovy. V tu dobu mají tato poněkud morbidní místa své zvláštní kouzlo díky kobercům spadaného žlutého listí, bohaté květinové výzdobě na hrobech a mihotavému světlu svíček, které magicky září do tmy. Proto vás dnes provedeme po největším českém pohřebišti, abychom zavzpomínali na ty, co nás bavili z divadelních prken, filmových pláten a televizních obrazovek. Mnozí z nich odpočívají na Olšanských hřbitově v Praze na Žižkově.

user-avatar

Irena Gruberová

1. 11. 2014 | 09:00

Vladimír Menšík (1929–1988)

Hrob slavného českého herce a baviče leží přímo u hlavní cesty, zády ke Svatopluku Benešovi. Od hlavní vstupní brány k němu není daleko, najít ho ovšem není jednoduché. V nenápadné uličce ho prozradí až bronzová deska s Menšíkovým podpisem. Vladimír Menšík zemřel v 59 letech na těžké astma, jehož záchvaty ho přepadaly už od roku 1970.

Místo hrobu: hřbitov IX, oddíl 1

Svatopluk Beneš (1918–2007)

Do hereckého nebe se slavný filmový milovník odebral jako poslední žijící prvorepubliková hvězda v nedožitých 90 letech. Zemřel po pěti letech, které strávil v léčebně dlouhodobě nemocných, kde jej na lůžko upoutala absolutní skleróza spojená s celkovým vyčerpáním organismu.

Místo hrobu: hřbitov IX, oddíl 1

 Oldřich Nový (1899–1983)

Slavný prvorepublikový komik a filmový milovník posledních deset let života téměř nevycházel ze svého bytu, protože nechtěl, aby ho fanoušci viděli stárnout a scházet. V jejich paměti chtěl zůstat Kristiánem – věčným elegánem a idolem mnoha žen. Navštěvovat ho proto mohla jen dcera Jana a pár vyvolených. Tím posledním, kdo měl tu čest herce spatřit, byl režisér Miloš Forman, když v březnu 1983 natáčel v Praze film Amadeus. Čtyři dny po jeho návštěvě Nový zavřel oči a odešel…

Rudolf Hrušínský (1920–1994)

Legendárnímu Švejkovi, svéráznému doktoru z Vesničky mé střediskové či děsivému „spalovači mrtvol“ se stal osudným v pořadí šestý infarkt, jemuž nakonec podlehl. Je pohřben se svými hereckými předky ze starého hereckého rodu Červíčků, jehož kořeny sahají až k českému dramatikovi Tylovi. Ve stopách svého otce pokračují jeho synové Rudolf a Jan i vnuk Rudolf Hrušínský nejmladší. 

Místo hrobu: hřbitov IX, oddíl 1

Radovan Lukavský (1919–2008)

Herec, který proslul rolí Hamleta a kultivovaným přednesem, odešel jen rok poté, co pohřbil svého svého jediného syna Ondřeje (+ 57), který mu skonal v náručí na chalupě. Stejně jako on i Lukavský zemřel na srdeční potíže, které herce trápily již několik let. Jeho srdce dotlouklo poté, co jej lékaři v nemocnici odpojili s vědomím příbuzných od přístrojů.

Místo hrobu: hřbitov IX, oddíl 1

 

Jiřina Štěpničková (1912–1985)

Legendární představitelka Maryši strávila skoro 10 let v kriminále kvůli pokusu o ilegální odchod do zahraničí, který byl nastraženou pastí komunistické tajné policie. V 73 letech pak podlehla rakovině. Krátce nato byl její syn Jiří Štěpnička přinucen přijmout roli prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda v televizním seriálu.

Místo hrobu: hřbitov VI/oddíl 6a

 

Jiří Voskovec (1905–1981) a Jan Werich (1905–1980)

Nezapomenutelná dvojice klaunů V + W tu leží spolu teprve od roku 1990, kdy byl Voskovcův popel přivezen z Ameriky a uložen do hrobu rodiny Werichovy. Na popud herců z divadla ABC a tehdy posledních žijících kolegů slavného dua – Stely Zázvorkové, Jaroslavy Adamové a Miroslava Horníčka – byla vyhlášena sbírka a vypsána soutěž na pomník. Ten v roce 2003 zhotovil sochař Vladimír Preclík a výsledkem jsou dvě do sebe zaklesnuté desky s náhrobky ze slezské žuly. Vyjadřují duševní spřízněnost herců a jejich umění rozesmívat, ve kterém se vzájemně doplňovali. Oba se narodili se ve stejném roce a vzájemně se přežili jen o necelý rok. Voskovec zemřel krátce po Werichovi na infarkt. Poblíž odpočívá i třetí slavný člen Osvobozeného divadla, skladatel Jaroslav Ježek (1906–1942)

Místo hrobu: Obecní hřbitov/oddíl 9

 

Jiří Kodet (1937–2005)

Do paměti filmových diváků se nesmazatelně zapsal hlavně jednou ze svých posledních filmových rolí ve slavných Pelíšcích.  Po zlomenině krčku, která se špatně hojila, se jeho zdravotní stav zhoršoval. Špatně chodil, trpěl bolestmi a život ho přestával bavit. Zemřel doma v přítomnosti své ženy, která mu v posledních hodinách jeho života pouštěla vážnou hudbu. Jiří Kodet je pohřben v rodinném hrobu společně se svojí matkou, herečkou Jiřinou Steimarovou, a dalšími členy rozvětveného hereckého klanu Budilů a Steimarů.

Místo hrobu: hřbitov IX/oddíl 6

 

Jiří Schelinger (1951–1981)

Smrt ikony československého rocku 70. let je dodnes obestřena tajemstvím. Třicetiletý zpěvák skočil pozdě v noci z bratislavského Starého mostu do řeky Dunaje a utonul. Zda šlo o hloupou sázku mladých lidí, při kterém sehrál roli alkohol, nebo o sebevraždu či promyšlenou akci Státní bezpečnosti, jsou spekulace, které se nepodařilo prokázat. Zpěvákův bratr Milan je však dodnes přesvědčen, že v hrobě neleží tělo jeho zesnulého bratra, ale cizí osoba. V pitevní zprávě totiž nesedí řada údajů.

Místo hrobu: hřbitov VI/5

 

Karel Černoch (1943–2007)

Poprvé zpěvákovi hrozila smrt v roce 2004, když  společně se zpěvákem Patrikem Stoklasou havarovali v autě. Na rozdíl od spolujezdce Černoch autonehodu přežil. Později mu ale lékaři diagnostikovali rakovinu tlustého střeva. „Nesmíte se před tou potvorou třást,“ říkal na adresu smrti, ale nakonec před ní musel kapitulovat. Zpěvákův hrob leží nedaleko od hrobu herce Jiřího Wimmera, s nímž často vystupoval v estrádních pořadech.

Místo hrobu: hřbitov IX/6

 

Miki Volek (1943–1996)

Král československého rokenrolu a bývalý člen skupiny Olympic zemřel v důsledku dlouhodobého požívání alkoholu a drog ve svém žižkovském bytě, kde bylo jeho tělo objeveno až deset dnů po jeho smrti. Protože zpěvák neměl žádné potomky a nebylo nikoho, kdo by se o jeho hrob staral, hrozilo, že náhrobek bude odstraněn, pozůstatky vykopány a pohřbeny do společného hrobu. Naštěstí se našel zájemce, který hrob Mikiho Volka „adoptoval“.

Místo hrobu: Obecní hřbitov/9

 

Jiří Štaidl (1943–1973)

„Byl to bohem nadaný textař,“ prohlásil o něm Karel Gott, pro nějž Jiří Štaidl skládal slavné hity. Na rozdíl od bratra Ladislava (bývalého partnera Ivety Bartošové) mu však osud vyměřil jen třicet let života. Osudnými se mu staly alkohol a ženy. Když chtěl v novém renaultu své nové známosti předvést, jak umí šlápnout na plyn, srazil ho z boční strany najíždějící náklaďák a vymrštil jeho auto do svodidel. Dívka přežila, Štaidl byl na místě mrtev. Rok předtím zahynula na následky autonehody také jeho velká láska, krasobruslařka Hana Mašková.

Místo hrobu: hřbitov IX / u podélné cesty, která půlí IX. hřbitov na dvě části

 

Ivan Hlinka (1950–2004)

Československý hokejový útočník a pozdější trenér, pod jehož vedením získal národní tým v japonském Naganu historicky první zlaté olympijské medaile v hokejovém turnaji, zemřel tragicky na následky autonehody. Při cestě na golfové hřiště nedaleko Karlových varů do jeho vozu nabourala Avia, která měla potíže s brzdami. Hlinka krátce po převozu do nemocnice zemřel. Na jeho vážných zraněních se podílel i fakt, že nebyl připoutaný. Původně stál náhrobek na zahradě Hlinkovy vily v Litvínově, ale aby byl přístupný pro veřejnost, nechala ho hokejistova manželka nakonec přestěhovat na Olšany.

Místo hrobu: Obecní hřbitov/9

 

Vladimír Dlouhý (1958–2010)

Už ve 12 letech jej proslavil film Už zase skáču přes kaluže, v němž hrál chlapce, který bojuje se zákeřnou chorobou. Sám Dlouhý se dva roky potýkal s rakovinou žaludku, ale tento boj prohrál. Odmítal se vzdát svého zaběhnutého způsobu života a dál kouřil, holdoval alkoholu, nejedl. Kdysi oblíbený představitel pohádkových princů (Arabela, S čerty nejsou žádné žerty) zemřel v pouhých 52 letech, a nedočkal se tak premiéry svého posledního filmu Kajínek ani předání Českého lva za vedlejší mužský herecký výkon.

Místo hrobu: hřbitov VI/12bd

 

Filip Topol (1965–2013)

Frontman undergroundové kapely Psí vojáci, označovaný jako rockový šansoniér, se dlouhodobě potýkal se zdravotními potížemi a už po třicítce mu kvůli nadměrné konzumaci alkoholu hrozila smrt. Prodělal řadu operací, při nichž mu lékaři odebrali polovinu slinivky. Byla to daň za divoký, rockově rozervaný a sebedestruktivní životní styl, který tento nadaný hudebník a básník vedl. Je pohřben v rodinné hrobce společně se svým dědečkem, spisovatelem Karlem Schulzem, autorem Michelangelova životopisu Kámen a bolest. 

Místo hrobu: hřbitov V

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Irena Gruberová

1. 11. 2014 | 09:00