Mozky některých jedinců jsou jak super výkonné počítače.

Mozky některých jedinců jsou jak super výkonné počítače. | zdroj: zazenlife.com


Někteří lidé jsou jak chodící počítače. Všechno si zapamatují, nic nezapomenou. Ne vždy je to výhoda

TÉMATA: mozek | mentální schopnosti | fenomenální schopnosti | mysl

user-avatar

Yvonne K.

14. 10. 2017 | 13:00

Lidský mozek je 1,5 kg těžký orgán, který se skládá z 50-100 miliard nervových buněk (neuronů), které jsou propojeny více než biliardou spojení. To z mozku dělá nejsložitější a v současnosti nejdokonalejší systém, který známe. Ovšem zdaleka ne všichni využíváme jeho plné kapacity. Najdou se však tací, kteří jen tak z hlavy vypočítají složité matematické příklady nebo si zapamatují, vše co uvidí či uslyší. Říká se jim živé počítače. Někteří z nich předběhli svou dobu.

Znáte to, občas máme problém vzpomenout si na to, co se stalo včera nebo před týdnem. Časem zapomeneme, co jsme přečetli, a s věkem naše paměť dál slábne. Existují však svědectví o lidech, kteří si dokázali zapamatovat vše, co uslyšeli nebo přečetli, naučit se mnohé jazyky, odříkat nazpaměť celé knihy!

Jedním z nejznámějších příkladů síly lidské mysli byl Ha-ga'on rabi Elijahu ben Šlomo, nazývaný též Vilenský ga'on nebo Ga'on z Vilna (1720 – 1797). Patřil k nejvýznamnějším židovským učencům své doby a je považován za jednu z největších postav novodobého židovství. Od mládí byl pověstný svou genialitou, fenomenální pamětí, širokým záběrem svých znalostí.  Ha-ga'on rabi Elijahu ben Šlomo

Údajně již ve třech letech zvládl nastudovat celý Tanach i s komentáři, v sedmi letech již znal několik traktátů Talmudu zpaměti a byl schopen vést veřejnou rozpravu o hebrejské bibli Tóře. Od deseti let již nepotřeboval ke vzdělávání žádného učitele, neboť je všechny předčil. Měl plně vyvinuté abstraktní myšlení jako dospělý člověk. V jedenácti letech znal zpaměti oba Talmudy. Pro své mimořádné znalosti byl obdivován, ale jemu samému jeho neobyčejná paměť ztěžovala život. Nebyl schopen zapomenout nic z toho, co uslyšel nebo přečetl. Harry Nelson Pillsbury

Také americký šachový mistr Harry Nelson Pillsbury (1872 – 1906)  měl výjimečné mentální schopnosti. Jeho silnou stránkou byla simultánní hra a hra naslepo. Měl fenomenální fotografickou paměť, takže se nepotřeboval koukat na šachovnici. Uměl si přesně zapamatovat pozici každé šachové figurky až na 20 šachovnicích. Při hře buď měl oči zavázané šátkem, nebo seděl daleko od šachovnice, a jeho herní styl tím nijak netrpěl. Současně se šachy byl schopen hrát i karty a zároveň odříkávat dlouhý seznam složitých slov zepředu i zezadu. Maxima, kterého dosáhl, bylo 22 simultánních zápasů naslepo, které odehrál v Moskvě roku 1902. Není divu, že se mu přezdívalo americký šachový čaroděj.

Ty nejtajemnější a nejnepochopitelnější příklady mentálních schopností člověka se týkají lidí, kteří dokáží řešit astronomické a matematické problémy, aniž by měli jakékoli vědecké znalosti. Jedním z nich byl Zerah Colburn z amerického Vermontu (1804–1839), který již jako dítě dokázal z hlavy vypočítat těžké matematické příklady. Byl označován zázračným dítětem 19. století, chodící kalkulačkou. Byl zvláštní už tím, že se narodil se 12 prsty na nohou i na rukou. Už v šesti týdnech jej otec zaslechl, jak si opakuje násobilku. I když neznal ani ta nejzákladnější aritmetická pravidla, dokázal okamžitě vypočítat například třetí odmocninu z 268, 336, 125 a současně i mocnit 8 na 16. Když mu bylo sedm, stačilo mu šest vteřin, aby spočítal, kolik hodin má třicet osm let, dva měsíce a sedm dní. Zerah Colburn

Zerah byl údajně schopen vyřešit i složitější příklady. Například šesté Fermatovo číslo je 225 + 1 (nebo 232 + 1). Otázkou bylo, zda je toto číslo, 4 294 967 297, prvočíslem, nebo ne. Zerah v hlavě spočítal, že není a že má dělitele 641.

Když mu bylo jednatřicet, vydal Zerah Colburn autobiografii. Z ní vyplývá, že jej jeho výpočetní schopnosti opustily v době, kdy dosáhl dospělosti. Zemřel na tuberkulózu ve 34 letech.

Dnes existuje mnoho mentálních technik, jak si osvojit fotografickou paměť a zvětšit paměť, jenže to není totéž, jako když vám tyto schopnosti příroda od narození nadělí. Ne vždy jsou ovšem takové dary požehnáním. Jejich nositel často přijde o dětství, stane se objektem zájmu vědecké i široké veřejnosti a časem třeba onemocní z mentálního přetížení. Krom toho zapomínat je někdy sladké…

 

user-avatar

Yvonne K.

14. 10. 2017 | 13:00

> ExtraStory   |   Inzerce