Sophie Schollová patří mezi nejuznávanější osobnosti protinacistického odboje.

Sophie Schollová patří mezi nejuznávanější osobnosti protinacistického odboje. | zdroj: timeline.com


Německou veřejnost chtěla probudit. Nacisti jí za to sťali hlavu

TÉMATA: druhá světová válka | odboj | ženy

user-avatar

Simona Knotková

28. 02. 2018 | 14:00

Bílá růže byla nenásilná protinacistická skupina univerzitních studentů, kteří v letech 1942 až 1943 šířili letáky a hesla. Německou veřejnost chtěli probudit z apatie a mimo jiné jim ukázat, jakých zvěrstev se nacisté dopouštěli vůči Židům. Jednou z členek byla také jednadvacetiletá Sophie Schollová.

Dívka narozená 9. května 1921 byla z nacistické ideologie přitom zprvu nadšená a v jedenácti letech se připojila ke Svazu německých dívek. Brzy si ale začala uvědomovat věci, které narážely na její křesťanskou víru. Hlavně se nedokázala ztotožnit s tím, jak režim zacházel se Židy. V protinacistických názorech ji podporoval i otec Robert a bratr Hans. Robert se za svůj neskrývaný odpor k Hitlerovi dostal později do vězení. Hans se oproti tomu začal angažovat v Bílé růže. Právě k ní se po objevení jednoho z jejích pamfletů přidala v červnu roku 1942 i Sophie.

Bílá růže se opírala především o morální hodnoty křesťanství. Její členové však měli různá náboženská vyznání

Přes měsíc pracovali na výrobě letáků, které veřejnost informovaly o vraždách statisíců Židů a nabádaly zaměstnance zbrojních továren k sabotážím. V červenci byli čtyři členové včetně Hanse posláni na ruskou frontu jako ošetřovatelé. Hrůzu, kterou spatřili, když míjeli varšavské ghetto, jenom posílila jejich přesvědčení. Zároveň si ověřili, že Němci v bojích se Sověty skutečně ztrácí a nedaří se jim postupovat. Po návratu domů o tom informovali další a Bílá růže začala pracovat ještě horlivěji než předtím.

Letáky se šířily po celém Německu a na budovách se objevovaly názvy jako "Svoboda" nebo "Hitler – masový vrah". I když byla Bílá růže nevelká skupina se šesti hlavními členy, její aktivity budily dojem velké státní sítě. A nacisti velmi stáli o to, aby byli dopadeni. K tomu skutečně došlo 18. února 1943.

Sophie Schollová na jedné z archivních fotografií

Sophie a Hans tehdy dorazili na mnichovskou univerzitu s kufry plnými pamfletů. Množství z nich vyhodili z balkonu mezi studenty kráčejícími po nádvoří. Zahlédl je při tom bohužel školník, který dvojici ihned nahlásil. Následovalo zatčení a několikahodinový výslech, po kterém Sophia skončila se zlomenou nohou. Za čtyři dny se konal proces. O osudu sourozenců a dalšího odsouzeného člena Christopha Probste bylo v síni plné Hitlerových přívrženců ale už dávno rozhodnuto…

"Někdo s tím musel začít! Jenom jsme řekli a napsali to, co si myslí spousta lidí. Nemají jenom odvahu to říct nahlas!" nevzdávala se do poslední chvíle Sophia a neohroženě skákala soudci do řeči. Všichni tři byli odsouzeni ke trestu smrti gilotinou.

Památník obětem Bílé růže před mnichovskou univerzitou

Před setnutím hlavy Sophia Schollová naposled pronesla: "Takový krásný sluneční den, a já musím odejít. Co ale záleží na mojí smrti, když se nám podařilo tisíce lidi probudit a přinutit je k akci?"

user-avatar

Simona Knotková

28. 02. 2018 | 14:00

> ExtraStory   |   Inzerce