Zajatecký tábor Halbmondlager, duben 1915.

Zajatecký tábor Halbmondlager, duben 1915. | zdroj: Bundesarchiv Bild


Německý experiment s muslimy: udělat z nich džihádisty a použít je proti Anglii a Francii

TÉMATA: války | první světová válka | německo | muslimové | islám | zajatecké tábory

user-avatar

Václav Pokorný

22. 08. 2018 | 11:30

Při letošním 100. výročí ukončení první světové války je dobré si připomenout, jakou roli měl sehrát vojenský zajatecký tábor Půlměsíce (Halbmondlager) v Zossenu, poblíž Berlína. Ze zajatých muslimských Arabů, Indů a Afričanů se Němci snažili vybudovat džihádistickou armádu, která by ve válce fanaticky bojovala za Německo proti jeho nepřátelům.

Ještě před vypuknutím 1. světové války se nechal německý císař Vilém II. přesvědčit znalcem Orientu Maxem von Oppenheimem, že by islám mohl být tajnou zbraní Německa. 2. srpna 1914 tuto vizi Německo stvrdilo tajnou smlouvou s Osmanskou říší sultána Mehmeda V.

Na samém začátku válečného konfliktu pak Oppenheim vypracoval plán na propuknutí vzpoury v arabských koloniích Anglie a Francie. Angličané ho však předešli a slibem samostatnosti si získali Araby na svou stranu; Oppenheimovi tak jeho plán nevyšel.

Válka na evropském kontinentě se rozhořela plnou silou a do německých zajateckých táborů  se ve větších počtech začali dostávat islámští Arabé, Indové a Afričané, naverbovaní Angličani a Francouzi. Němci usoudili, že by bylo výhodné získat islámské válečné zajatce pod nálepkou džihádu na svoji stranu. Tímto experimentem byl opět pověřen Max von Oppenheim. V Zossenu, poblíž Berlína, dal pro ně vybudovat zajatecký tábor Půlměsíce, kde mohli žít v relativním luxusu a dostali vše, co potřebovali k tomu, aby mohli praktikovat svoji víru. Mešita ve Wünsdorf-Zossenu na dobové pohlednici

V červenci roku 1915 byla v táboře dokonce otevřena dřevěná mešita v osmanském stylu s ozdobnými klenutými dveřmi, širokými kupolemi a jedním minaretem. Měla dokázat, že Němci jsou pravými přáteli islámu, nebyla však vybudována z náboženských pohnutek, ale měla sloužit k německé propagandě. Byly také vytištěny propagační pohlednice zobrazující vězně, kteří se účastnili sportovních a náboženských akcí.

Oppenheimovi byl nápomocen šejk Salih al-Sharif, tuniský nacionalista, který přišel do Berlína z osmanské zpravodajské služby. Salih sloužil zajatcům jako duchovní vůdce a vyzýval je, aby se přidali k džihádu proti Angličanům a Francouzům. Poté se do německé armády přihlásilo až 3 000 muslimů z tábora, aby mohli bojovat v severní Africe a na Středním Východě. Byli posláni do Bagdádu, aby sloužili na mezopotámské a perské frontě.

I přes výraznou islámskou propagandu jednotky postrádaly bojovou morálku. Němci po tomto fiasku pak v roce 1917 poslali zbývající část vězňů tábora na zemědělské práce do Rumunska.





user-avatar

Václav Pokorný

22. 08. 2018 | 11:30

> ExtraStory   |   Inzerce