Dnešní společnost málo spí. Výjimkou nejsou ani studenti.

Dnešní společnost málo spí. Výjimkou nejsou ani studenti. | zdroj: sciencealert.com


Němečtí studenti si mohli o hodinu déle pospat. Pozitivně to ovlivnilo jejich studium

TÉMATA: spánek | škola | vzdělání

user-avatar

Simona Knotková

6. 01. 2020 | 09:00

Ač jsou právě děti a dospívající ti, kteří potřebují nejvíce spánku, zastaralé školní systémy jim v tom velkou volnost nedávají a bez ohledu na individuální potřebu spánku je nutí chodit do školy na pevně danou dobu. Nedávný experiment na německém gymnáziu přitom odhalil jasné výhody posunutého startu vyučování.

Experiment proběhl na gymnáziu v Alsdorfu. Tato škola je kromě svých inovativních přístupů k výuce, za něž v roce 2013 obdržela cenu, známá také vzdělávacím systémem podle takzvaného Daltonského plánu. Jedná se o metodický způsob učení, ve kterém je kladen důraz na individuální potřeby jedince. Právě v jeho rámci se učitelé rozhodli otestovat dopad delšího spánku na fyzickou i duševní pohodu studenta.

"Našim starším studentům jsme dali možnost flexibilního startu výuky. Namísto fixního začátku v osm hodin se mohli sami rozhodnout, zda přijdou do školy na 08:00, nebo na 08:50, a to tak, že buď vynechali první samovýukovou hodinu, nebo do ní přišli. Pokud tuto hodinu přeskočili, nahradili si ji jindy," stojí ve studii vedené chronobiologem Tillem Roennebergem, která vyšla v oxfordském žurnálu.

Experiment probíhal devět týdnů. Během této doby si studenti vedli o svém spánku záznamy. Někteří z nich na svém zápěstí nosili také zařízení, které monitorovalo jejich spánkové funkce. I když pozdějšího startu výuky studenti využívali překvapivě méně, než výzkumníci očekávali, jeho přínos byl neoddiskutovatelný. Mladí lidé, kteří si vybrali pozdější start, se lépe vyspali, ve škole byli méně unavení, lépe se soustředili na probíranou látku a zlepšila se také jejich domácí příprava.

"Z pozdějšího začátku výuky měli užitek prakticky všichni studenti (97 %). Každý z nich spal v průměru o hodinu déle. Stejný výsledek byl přitom zaznamenán napříč rozdílnými chronotypy, pohlavími, ročníky i četnosti pozdějších startů," stojí ve studii.

Jak autoři uvádí, i když se automaticky dalo předpokládat, že pozdější ranní budíček způsobí, že mnoho studentů bude o to déle večer vzhůru, nestalo se tak. Studie ukázala, že studenti by možnost volby a flexibilního systému preferovali nad pevně daným rozvrhem. Asi je však naivní očekávat, že by se něco podobného mohlo zavést i v klasických vzdělávacích ústavech.

user-avatar

Simona Knotková

6. 01. 2020 | 09:00

Zavří­t reklamu