Hudba mnichů sekty komusó přežila staletí až do dnešních dnů | zdroj: youtube.com


Neobvyklí japonští Mniši prázdnoty s koši na hlavách a bambusovými flétnami

TÉMATA: japonsko | mniši | buddhismus | tradice | hudba

user-avatar

Tomáš Chalupa

26. 11. 2017 | 08:59

Mniši nicoty či prázdnoty, japonsky zvaní Komusó jsou v Japonsku dobře známí. Lze je poznat jednoduše. Mají na hlavách koše a hrají na bambusové flétny. Jejich umění přežilo staletí.

Na své nástroje hrají velmi zvláštní meditativní melodie, které představují jejich nejdůležitější odkaz. Mniši Komusó vznikli v 17. století a získali si v Japonsku velkou vážnost. Vytvořili novou sektu potulných mnichů se základem v zen buddhismu.

Jejich dlouhé bambusové flétny se japonsky nazývají šakudači. Je zajímavé, že tyto flétny mohou používat pouze muži se statusem samuraje nebo ronina. Tím se odlišují od ostatních buddhistických sekt, které používají spíše dlouhé meditační mantry a nejsou omezeny jen na samuraje. I mniši prázdnoty se snaží svým hraním dostat do stavu hlubokého transu a meditace, který se nazývá suizen. Na flétnu se mohou hrát pouze tyto přesně určené meditativní melodie a nikdy nesmí hrát v doprovodu jiných nástrojů. Posluchači se mají zaměřit výhradně na zvuk flétny a nemá je rušit nic jiného.

Mniši také nosí masku ve tvaru koše nazývanou tengai. Ta jednak zabraňuje tomu, aby mniši viděli kolem sebe, a pak také symbolizuje ztrátu vlastního ega a osobnosti. Maska totiž skrývá identitu hráče, a není tak pro okolí možné určit, kdo je hráčem na flétnu. I toto pravidlo má kořeny v historii. Mniši se rekrutovali z řad toulavých samurajů a roninů, což byli samurajové, kteří ztratili svého pána. Ti chtěli začít nový život s novou identitou a nepřáli si být rozpoznáni. 

Sekta si vydobyla velkou vážnost po celém Japonsku. Šógun Tokugawa Ijejasu jim dokonce v 17. století udělil privilegium neomezeného cestování po celé zemi. To byla velká pocta, protože v těch dobách bylo cestování mezi prefekturami a vzdálenými částmi země zpoplatněno. Jako pas postačila právě flétna šakudači.

To s sebou po čase začalo přinášet problémy. Pod maskou komusó se pohybovali nejrůznější existence včetně špionů a zločinců. Některá města dokonce zakázala vstup všem, kdo měli flétnu a masku tengai. V 70. letech 19. století pak byla celá sekta komusó postavena mimo zákon. Přesto jejich hudební tradice přežila až do dnešních dnů. Zachovalo se mnoho původních skladeb, které dnes nehrají mniši, ale performeři a umělci zabývající se produkcí historických skladeb.

Komusó je pro jejich poněkud tajemný vzhled a charakteristickou flétnu nemožné vymazat z dějin Japonska a tak celá tradice dále přežívá a stává se také vítanou turistickou atrakcí.   

user-avatar

Tomáš Chalupa

26. 11. 2017 | 08:59

> ExtraStory   |   Inzerce