3D model neolitické vesnice Bylany s okolní krajinou. Autor: Petr Vavrečka

3D model neolitické vesnice Bylany s okolní krajinou. Autor: Petr Vavrečka | zdroj: petrvavrecka.cz


Neolitická osada Bylany: nic většího z tak dávné doby u nás archeologové dosud neobjevili

TÉMATA: archeologie | nálezy | prehistorie | doba kamenná | neolit | archeologické naleziště | neolitická vesnice | pravěké sídliště | čechy

user-avatar

Václav Pokorný

17. 11. 2018 | 09:00

V 50. letech dvacátého století bylo nedaleko obce Bylany u Kutné Hory objeveno významné archeologické naleziště. Při velkoplošných průzkumech odborníci zjistili, že se na území 120 hektarů rozkládal rozsáhlý sídelní areál prvních zemědělců u nás, který je starý 7500 let.

Archeologická lokalita Bylany leží v údolí potoka Bylanka v rovinaté krajině středních Čech, přibližně 2 kilometry od Kutné Hory. Zásluhou profesora Bohumila Soudského zde od roku 1953 skoro čtyřicet let probíhal velkoplošný archeologický průzkum, při kterém byl objeven rozsáhlý neolitický sídelní areál.

Na ploše kolem 7 hektarů bylo odkryto 134 půdorysů dlouhých kůlových domů a objeveno na 1300 dalších objektů, jako jsou stavební, odpadní a zásobovací jámy nebo pece. Kromě základů staveb byly nalezeny střepy z keramických nádob, opracované kameny i kosti nebo pohřebiště. 

V neposlední řadě bylo významným objevem zjištění existence velkého kruhového útvaru – rondelu. Tento patrně sloužil jako shromaždiště a kultovní místo. 

Neolitičtí lidé zaměření na zemědělskou činnost zde žili na ploše 120 hektarů po mnoho generací zhruba od 5500 let do 4000 let př.n.l. Stavěli si obydlí z kůlů a hlíny, vyráběli nástroje z kamene, dřeva a kostí. Vypalovali keramické nádoby. Na polích v okolí pěstovali pšenici, ječmen, hrách, čočku a proso. V ohradách i v domech chovali ovce, kozy a prasata.

Na rozdíl od nestálého osídlení ve starší a střední době kamenné vytvořila tato neolitická společnost první stabilní osídlení a jednalo se o vůbec první zemědělce na území Čech a Moravy.

Do oblasti Kolín – Kutná Hora – Čáslav dorazili kolem roku 5600 př. n. l. podél Labe, dále pak pronikali proti proudu Vrchlice a Bylanky a na zdejším území se usadili zřejmě kolem roku 5500 př. n. l. Je pravděpodobné, že alespoň část lidí žijících na tomto území patřila k haploskupině G, tedy Kavkazanům

Lokalita Bylany dnes patří k nejlépe prozkoumaným pravěkým místům nejen v České republice, ale v celé Evropě. Na základě podrobného rozboru zdejší keramiky sestavili archeologové Bohumil Soudský a Evžen Neustupný relativní chronologii kultury s lineární keramikou na území Čech. Rozbor surovin k výrobě nástrojů jim zase umožnil sledování obchodních kontaktů.

Po zahájení archeologického výzkumu zde v roce 1957 vzniklo detašované pracoviště Archeologického ústavu akademie věd, které se skládá z několika původních dřevěných budov v malém oploceném areálu. V jeho blízkosti je dnes umístěno několik informačně bohatých tabulí, které kromě textu obsahují i velké množství fotografií archeologických nálezů zdejší lokality.

user-avatar

Václav Pokorný

17. 11. 2018 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce