Sophia Loren (1934) byla jednou z nejslavnějších italských hereček a největších sexbomb.

Sophia Loren (1934) byla jednou z nejslavnějších italských hereček a největších sexbomb. | zdroj: profimedia


Než se stala sexuálním symbolem, vysmívali se jí pro vychrtlou postavu, dlouhý nos a nemanželský původ

TÉMATA: sophia loren | celebrity

user-avatar

Blondie

29. 04. 2015 | 14:15

Asi málokoho by tenkrát napadlo, že ten uzlíček kostí a kůže se jednou stane mezinárodní filmovou hvězdou a sexuálním symbolem. Byla tak hubená, že jí spolužáci přezdívali Párátko. Už od narození totiž trpěla podvýživou jednak proto, že se narodila chudé svobodné matce, a jednak proto, že vyrůstala za války.

Sophiina matka Romilda byla neskutečně krásná žena, která snila o tom stát se herečkou. Měla k tomu plné předpoklady. Podobala se tehdy slavné hollywoodské hvězdě Gretě Garbo, na Italku z jihu byla atypicky světlovlasá a vysoká. Díky tomu padla tehdy 17letá dívka do oka hledačům talentů ze studia MGM, kteří jí koupili letenku a pozvali ji na kamerové zkoušky do Hollywoodu. Rodiče ji však nepustili. „Nikdy jim to neodpustila,“ řekla později Sophia Loren o své matce. Ta pak co nejdřív odešla z domova za svými sny do Říma. Místo filmové kariéry ji však čekal osud svobodné matky. V roce 1933 totiž potkala mladého aristokrata Ricarda Scicoloneho a vášnivě se do něj zamilovala. Brzy na to otěhotněla, jenže Ricardo si ji nechtěl vzít. Sophia tak přišla na svět v září 1934 jako nemanželské dítě a se svým otcem nikdy nenavázala vztah. Kvůti tomu bude v dospělosti tíhnout k podstatně starším mužům.

Sophiina matka se pokusila v Římě zůstat i po porodu, ale nakonec byla nucena se potupně vrátit k rodičům, když malá Sophia již téměř umírala na podvýživu. Později se však do Říma zase vrátila a s Ricardem otěhotněla podruhé, ale ten se ani tentokrát s ní nemínil oženit a dokonce odmítl dát jméno své druhé dceři Marii (ta se o dvacet let později provdá za syna Benita Mussoliniho).

Vychrtlá Sophia na konci války

Sophia tak prožila dětství ve studu, bídě a hladu. Ve škole se jí posmívali kvůli nemanželskému původu i její vychrtlé postavě a přezdívali jí Sophia Stuzzicadenti neboli Sophia Párátko. Za války, která vypukla, když jí bylo pět let, ještě víc pohubla. „Hlad byl ústředním tématem mého dětství,“ napsala Lorenová ve své autobiografické knize Včera, dnes, zítra. „Matka nám chodila žebrat o jídlo. Přinesla třeba bramboru nebo hrst rýže,“ líčila herečka své dětství. Na konci války se s ní spojenečtí vojáci ze soucitu podělili o své příděly. Dostala čokoládu, kterou do té doby vůbec nepoznala.

Hlad však nebyl jediným utrpením války. Z balkónu malého, špinavého, zavšiveného bytu okatá dívenka viděla, jak němečtí vojáci mlátí a střílí do lidí dole na ulici, jak ženou Židy a strkají je do přeplněných vozů. „Moje dětské oči viděly jednu otřesnou, děsivou podívanou za druhou,“ vzpomínala. Protože v přístavu Pozzuoli, kde vyrůstala, stála továrna na výrobu munice, stalo se městečko terčem spojeneckých náletů. Při jednom z nich ji zasáhl kousek šrapnelu a zanechal jí viditelnou jizvu na bradě.

„Během náletů se všechno obyvatelstvo našeho malého města nahrnulo kvůli bezpečí do železničního tunelu. Mrzlo a všude křičely děti, páry tam souložily, krysy kousaly, lidem bylo zle, smáli se, byli opilí, umírali. Měla jsem z toho noční můry, i když ne na dlouho. Ale dodnes se bojím tmy a pokaždé usínám s rozsvícenou lampičkou v ložnici,“ svěřila se po letech Lorenová. Přesto tyto zkušenosti považuje za jistý druh požehnaní, neboť díky prožitým útrapám si života mnohem více váží a i v dobách své největší slávy netrpěla obvyklými hvězdnými manýrami.

16letá Sophia Loren si zahrála konkubínu z harému (1950)

Po válce se postupně zaoblila a vykvetla do krásy. Matka ji přihlašovala do soutěží krásy a neustále ji tlačila k herecké kariéře, aby si alespoň prostřednictvím své dcery zrealizovala své nesplněné sny o slávě. Sophia už ve čtrnácti byla vybrána mezi 12 nejkrásnějších princezen moře a v šestnácti získává svoji první filmovou roli, zároveň pracuje jako modelka pro časopisy. Z prvních honorářů, které vydělá a pro jistotu si schovává pod matrací, zaplatí malý byt, kam se s matkou a sestrou Marií přestěhují. „Byly jsme tam stěsnané jak sardinky, ale šťastné, že jsme pohromadě,“ řekla Lorenová.

V soutěži Miss Řím v roce 1949 skončí Sophia jako druhá a padne do oka významnému producentu Carlu Pontimu. Právě on z ní udělá italskou hvězdu. Nabídne jí smlouvu, zaplatí herecké kurzy, sežene větší, významnější role a vybere jí nové umělecké jméno, které lépe zní: Loren. S ním pak v roce 1960 prorazí i do zahraničí, když jako první herečka získá amerického Oscara za herecký výkon v hlavní roli v anglicky nemluveném filmu (Horalka režiséra Vittoria de Sicy).

Sophia Loren s manželem Carlem Pontim

Lorenovou s Carlem Pontin však pojilo víc než jen filmová spolupráce. Už jako sedmnáctiletá se do ženatého a o 22 let staršího Pontiho zamiluje a dá mu přednost i před americkým hercem Cary Grantem, který se o její přízeň vehementně ucházel. Jejich vztah však kvůli Pontiho manželství narážel na překážky. V té době byly v Itálii rozvody zakázané, a když se úředně nerozvedený Ponti s Lorenovou oženil v Mexiku, vznikl z toho velký skandál. Jejich sňatek nebyl v Itálii uznán a dvojice byla obviněna z nedovolené bigamie a konkubinátu. Byla to Pontiho první manželka, kdo později navrhl, aby si všichni tři změnili občanství na francouzské a ve Francii se legálně rozvedli. Poté se pak Ponti ještě jednou oženil s Lorenovou a manželství jim vydrželo až do jeho smrti v roce 2007.

Sophia Loren s manželem a dvěma syny

Za své největší štěstí herečka považovala své dva syny, jejichž narození ovšem předcházely dva bolestné potraty. Kvůli dětem se herečka načas vzdala i filmové kariéry. V roce 1991 pak získala druhého Oscara za celoživotní přínos světové kinematografii a i dnes ve svých 81 letech je stále považována za krásnou ženu, ačkoliv nikdy nepodstoupila žádné plastiky, a to ji přitom k tomu už od mládí fotografové i filmaři kvůli jejímu dlouhému nosu ponoukali. Ona si však věřila a více jí záleželo na vlastní důstojnosti. „Za vše, co na mě vidíte, vděčím špagetám,“ prozradila svůj recept na krásu herečka, která ráda jí i vaří, možná proto, že v dětství zažila jen hlad.

 

user-avatar

Blondie

29. 04. 2015 | 14:15

> ExtraStory   |   Inzerce