Co se stalo v Evropě před 15 000 lety, že došlo k tak obrovské změně v lidské DNA?

Co se stalo v Evropě před 15 000 lety, že došlo k tak obrovské změně v lidské DNA? | zdroj: Daily Mail


Neznámá kapitola v historii Evropy: Lovce a sběrače na konci doby ledové vystřídala tajemná rasa

TÉMATA: objevy | pravěk | antropologie | dna

user-avatar

Tyrion

17. 02. 2016 | 11:30

Téměř před 15 tisíci lety došlo k tak drastické změně obyvatelstva Evropy, jakou věda dosud nezaznamenala. Dokazují to nové testy DNA. Z nich vyplývá, že lovci a sběrači, kteří dříve na tomto kontinentu dominovali, se na konci doby ledové vypařili a jejich místo zaujala jiná skupina lidí. Odkud však přišla, zůstává záhadou.

S tímto závěrem nedávno přišel tým výzkumníků z Institutu Maxe Plancka pro vědu o lidské historii v Německu. Při analýze mitochondriální DNA ze zubů a kostí dávných Evropanů vědci odhalili zásadní změnu v jejich genetické výbavě. Ta nastala před 15 tisíci lety, ve stejné době, kdy kontinent zasáhly dramatické klimatické změny, které navždy změnily tvář planety. Lidé, kteří Evropu obývali po době ledové, totiž ve své DNA postrádali haplotyp dřívějších Evropanů. Tento unikátní soubor genů zvaný M-haplotyp se dá běžně vystopovat u moderních Asiatů, Australanů a domorodých obyvatel Ameriky, ale z Evropy se kompletně vytratil před téměř 14 a půl tisíci lety. To by znamenalo, že neafričtí lidé vyrazili v jedné velké vlně směrem na východ do Asie a Austrálie někdy před 50 tisíci lety, a ne postupně, v několika migračních vlnách, jak se dříve soudilo.

Lebka z pravěkého naleziště v Dolních Věstonicích

Co je však ještě překvapivější, je zjištění, že dřívější obyvatelstvo Evropy zcela vystřídala nová populace. „Potomci lovců a sběračů, kteří přežili poslední glaciální maximum, byli z velké části vystřídáni obyvatelstvem jiného původu,“ uvedl Adam Powell, jeden ze členů výzkumného týmu.

Jde o tak zásadní zjištění, že jej odborníci označují za neznámou kapitolu v lidské historii. Vědci zatím netuší, odkud tato skupina lidé vlastně přišla. Jako nejlogičtější vysvětlení se jeví, že migrovali z teplejších oblastí na jihovýchodě Evropy, kam se v dřívějších dobách uchýlili před nepříznivými klimatickými podmínkami doby ledové. Nyní před badateli leží úkol sestavit na základě dalších analýz DNA komplexnější obrázek evropské genetiky z této doby, aby zjistili, co tyto obrovské populační změny vlastně způsobilo.

Pravěcí lovci a sběrači na obrazu českého malíře Zdeňka Buriana

„Tohle je první zběžný pohled na populační dynamiku v Evropě v pleistocénu,“ vysvětluje Johannes Krause z Institutu Maxe Plancka. „Z této doby bylo k dispozici skutečně málo genetických dat, takže jsme věděli velmi málo o struktuře obyvatelstva a pohybech prvních moderních lidí v Evropě,“ poukazuje Kraus. Nejnovější závěry pocházejí z analýzy kosterních pozůstatků 55 jednotlivců, kteří žili před 7 až 35 tisíci lety na evropském kontinetů, konkrétně na území Itálie, Německa, Belgie, Francie, Rumunska a České republiky. 

Noe z podzemí?

Pro zastánce alternativních výkladů historie je tento objev potvrzením teorií o pravidelných kataklyzmatech, která devastovala lidské populace v průběhu dlouhé historie. Některé z vyspělejších civilizací byly schopny tyto události dopředu předvídat a připravit se na ně – odchodem do podzemí, kde si budovaly rozsáhlé podzemní komplexy, v nichž byly schopny přežívat dlouhá léta, či odletem do vesmíru. Jejich příslušníci pak pomáhali nově se rodícím a rozmnožujícím lidským populacím zakládat na Zemi nové civilizace, jako například tu sumerskou, která se na Zemi záhadně vynořila před šesti tisíci lety a oplývala nebývalými znalostmi.  

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Tyrion

17. 02. 2016 | 11:30