Nezničitelné želvušky fascinují vědce.

Nezničitelné želvušky fascinují vědce. | zdroj: internet


Nezničitelné želvušky jsou pro vědce stále záhadou

TÉMATA: příroda | fauna | živočichové | zvířata | extrémy

user-avatar

Tomáš Chalupa

1. 06. 2018 | 11:00

Jsou nezničitelné, přežijí všechno, co člověk nebo příroda dokáží vymyslet. Nejspíš nás, jako lidstvo, přežijí a možná by přežily i zánik naší planety. Řeč je o tvorech s roztomilým názvem želvuška. Pro vědce jsou stále oříškem.

Ještě jednou to zopakujme, želvušky přežijí opravdu všechno. Extrémní chlad, žár, radiaci, mohou hibernovat celá desetiletí, přežijí ve vesmíru a nezabije je ani vakuum. Vydrží  také var nebo osmihodinové ponoření do kapalného helia. Vlastně nikdo neví, jak by měl želvušky zabít.

Želvušky měří pouhý jeden milimetr, přesto jsou to výjimeční tvorové. Žijí po celé planetě, v hlubinách oceánů, v deštných pralesech, v mrazivé tundře i v jícnech vulkánů. Tam všude se je podařilo nalézt. Žijí prakticky všude, jako by je okolní prostředí vlastně vůbec nezajímalo. Vědci je vyslali i do vakua, a želvušky přežily. To znamená, že až naše planeta zanikne a její atmosféra zmizí, želvušky by ve vesmíru mohly dál existovat. Další experiment totiž prokázal, že dokáží hibernovat za velmi nízkých teplot a po velmi dlouhou dobu. Vědci je probrali z hibernace po 30 letech. To je skoro nesmrtelnost. 

Želvušky objevil v roce 1773 německý zoolog Johann August Ephraim Goeze, který je pojmenoval malý vodní medvídci. Co je zajímavější, byly nalezené fosilie želvušek, které jsou staré 530 milionů let. To znamená, že jde o jedny z nejstarších organismů vůbec.

Želvušky mají osm nohou, na každé z nich mají na konci čtyři drápky. Ty jim umožňuji šplhat po nejrůznějších površích nebo se na nich udržet. Jejich obličej je plochý s velkou ústní trubici, kterou neustále prozkoumávají terén pod sebou a kolem sebe. Jen některé druhy želvušek mají velmi malé oči, jiné jsou zcela slepé.

Pokud jsou vystaveny chladu nebo suchu, jsou schopny snížit podíl vody v těle z 85 % na 3 %, aby se uchránily vody, která při mrznutí zvyšuje objem. Po namočení se po půl hodině vracejí do běžného stavu. Můžou tímto způsobem žít podle odhadů i sto let. Jinak pokud takto nehibernují, tak se želvušky i živí rostlinami, zejména řasami a lišejníky, ale chutná jim v podstatě jakákoliv rostlinná strava.

Pro vědce jsou stále zdrojem neuvěřitelných objevů a jsou pro ně také záhadou. Příroda vytvořila dokonalý nezničitelný organismus, takže se od něj jistě můžeme mnohé dozvědět i pro naše vlastní přežití. 

user-avatar

Tomáš Chalupa

1. 06. 2018 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce