Děti z programu Lebensborn se měly stát árijskými polobohy

Děti z programu Lebensborn se měly stát árijskými polobohy | zdroj: internet


Norové mají máslo na hlavě: týrali, mučili a znásilňovali válečné děti

TÉMATA: Lebensborn | Norsko | děti | SS

user-avatar

Tomáš Chalupa

26. 01. 2015 | 08:00

Malé děti, které měly jen tu smůlu, že se narodily nesprávnému otci. Norové je mučili a deptali všemi myslitelnými prostředky jen proto, že jejich matky se zapojily do nacistického programu Lebensborn. Tisíce dětí prošly tím nehorším peklem, jaké si lze představit.

Nacistická snaha o vyšlechtění árijského nadčlověka dala vzniknout programu Lebensborn. Kliniky tohoto programu, řízeného Heinrichem Himmlerem, vznikaly nejen v Německu, ale také v Norsku a dalších okupovaných zemích. Ovšem Norsko bylo pro Lebensborn zemí zaslíbenou. Nacisté v Norech viděli potomky Vikingů a měli mimořádný zájem, aby němečtí vojáci plodili děti s norskými ženami. A ty na to v tisících případů ochotně kývly a zapojily se do snahy o vytvoření árijského nadčlověka.

V Norsku bylo klinik Lebensbornu devět, možná až dvanáct, na území Norska byla také stovka středisek této organizace. V rámci Lebensbornu se v Norsku narodilo asi 8000 dětí a programem prošlo 12 000 žen. Ty rodily v anonymitě, aby byla chráněna jejich pověst. Některé děti šly na adopce, jiné mohly vychovávat samy Norky. Právě tyto děti se brzo měly stát obětí státem organizovaného teroru.

Válka totiž skončila a dětem, které se narodily kolaborantkám, byly sotva čtyři roky, většinou však méně. Zatímco jejich matky čekalo veřejné ponížení, stříhání vlasů, lynčování a nejrůznější další perzekuce, nic pěkného nečekalo ani na tyto děti, které se neprovinily vůbec ničím, tedy kromě toho, že se vůbec narodily. Říkalo se jim Hitlerovy děti nebo také tyskebam – němečtí parchanti. Vláda i církev dávaly otevřeně najevo, že se s nimi má zacházet velmi krutě. Věřit, že se z těchto dětí mohou stát řádní občané, je stejné jako doufat, že se z krys a potkanů jednou stanou domácí mazlíčci", prohlásil jeden z tehdejších norských úředníků.V červenci 1945 zase jedny noviny napsaly, že chlapci zrození v Lebensbornu "budou bezpochyby vykazovat právě ty německé charakteristické rysy, kterých má Evropa právě tak po krk". Přední norský psychiatr zase zveřejnil studii, podle níž musí být většina těchto dětí retardovaná, "geneticky méněcenná", a potřebuje proto umístění do speciálních ústavů. Tam se také mnoho dětí skutečně dostalo a místní personál jim dal zažít vše od bití a znásilňování až po elektrošoky, samotky a údajně dokonce na 10 dětech provedli testy LSD.

Ty děti, které neskončily v blázinci, bili jejich spolužáci a také učitelé. Vše bylo dovoleno, protože panovalo obecné přesvědčení, že jde o děti nacistů, proto je v nich zákonitě zakořeněno vše špatné z někdejších okupantů. Zřejmě nejznámějším "německým parchantem" byla zpěvačka skupiny ABBA Anny-Frid Lyngstad, která ale měla to štěstí, že se veškerým perzekucím ze strany Norska vyhnula, protože emigrovala do Švédska.

Celá desetiletí Norové o těchto dětech jednoduše mlčeli. Stát se k nim neznal, prostě jakoby neexistovaly. Jako dospělí se sdružili do organizace Norský svaz válečných dětí a domáhali se na Norsku omluvy a zaplacení odškodného za vlastní utrpení. Jediný, kdo se kdy těmto lidem omluvil, byl premiér Kjell Magne Bondevik ve svém projevu z roku 1999, kdy požádal tyto lidi o odpuštění. Vláda také vyplatila zcela symbolickou částku jako odškodné, takže se na Norsko valila série žalob o vyšší a důstojnější finanční kompenzaci. Jenže současný postoj norské vlády zní jednoznačně: „Vláda přiznává, že některé z válečných dětí byly vážným způsobem poškozeny. Po 50 letech je však mimořádně obtížné tvrdit, že za tyto křivdy nese vinu a odpovědnost nynější vláda," říká právní poradce norského kabinetu Thomas Naaslund.  

user-avatar

Tomáš Chalupa

26. 01. 2015 | 08:00

> ExtraStory   |   Inzerce