Natěrač Antonín Hřebenka při generální opravě Velké pece v roce 1957.

Natěrač Antonín Hřebenka při generální opravě Velké pece v roce 1957. | zdroj: novahut.cz


Nová huť v Ostravě před 60 lety: Tesař měl vyšší plat než generální ředitel!

TÉMATA: ostrava | průmysl | hutnictví | platy | dělníci | československo

user-avatar

Václav Pokorný

26. 04. 2018 | 15:00

Nová huť v Ostravě, dnes známá jako ArcelorMittal Ostrava, je největším průmyslovým komplexem v České republice. Provoz tam byl zahájen v roce 1952. Tehdejší vedení firmy si práce dělníků velmi vážilo a tomu odpovídaly i jejich nadstandardní mzdy. Stávalo se, že nejvyšší plat ve firmě neměl generální ředitel, nýbrž tesař. Záleželo na tom, kolik hodin kdo odpracoval.

Po druhé světové válce a komunistickém převratu bylo rozhodnuto vybudovat na "zelené louce" nedaleko od historického centra Ostravy nové moderní hutě.

31. prosince roku 1951 byla sepsána zakládací listina Nové Huti Klementa Gottwalda (NHKG). Den na to slavnostně zapálili první vysokou pec, ze které na začátku března 1952 vyteklo poprvé surové železo.

Od té doby se píše historie jednoho z největších závodů u nás, který má roční výrobní kapacitu 3,6 milionu tun oceli. Během jeho výstavby bylo přemístěno 2 250 000 m3 zeminy, zpracováno více než 700 000 m3 betonu, sestaveno na 35 000 tun ocelových konstrukcí a téměř 45 000 tun strojního zařízení.

Dále bylo vybudováno 7 km plynového potrubí, uloženo do země téměř 16 km litinového potrubí a položeno na 3000 tun kabelů. Někdejší předseda vlády Antonín Zápotocký při zapálení vysoké pece číslo jedna.

Nová huť je také dokladem toho, jak se po Únoru 1948 začala naše země i kvůli požadavku ze strany Sovětského svazu více orientovat na těžký průmysl a odstartovala rekordy ve výrobě železa.

Z Ostravska se stalo "ocelové srdce republiky". Za šedesát sedm let svého provozu podnik vyrobil 147 milionů tun surového železa a téměř 170 milionů tun oceli.

Dělníci v tomto průmyslovém komplexu byli již od samého počátku nadstandardně odměňováni, což dokládá výpověď bývalého předáka na koksovně Miroslava Pitucha, který v huti pracoval celých 40 let: „Vydělával jsem průměrně kolem 1700 korun, a když jsem v roce 1960 dostal byt, tak jsem za něj měsíčně platil 143 korun.“ Nýtování rudného jeřábu

V té době se jeden z dělníků, profesí tesař, dokonce umístil s nejvyšším platem na první pozici před obchodním náměstkem a generálním ředitelem. Měl totiž odpracováno 180 přesčasových hodin. V oněch budovatelských letech se nehledělo na odpočinek, pracovalo se každý den, nebylo žádné volno. “Dělalo se i v sobotu a neděli. Měl jsem jen 14 dní dovolené a jinak jsem chodil každý den do práce. Teprve v roce 1961 začalo první tzv. klouzavé volno za neděli a za sobotu,“ vzpomínal Miroslav Pitucha.

Nedbalo se ani na bezpečnost při práci, takže docházelo i k mnoha těžkým a smrtelným úrazům.

“Člověk se nedíval na hodiny. Když třeba došlo k nějakému průšvihu na ocelárně, tak jsem třeba nebyl dvě tři noci v měsíci doma a spal jsem v kanceláři na pracovním stole. Člověk to nedělal z nějakého strachu, ale díval jsem se na to tak, že pokud to nepojede, tak nebudou mít lidé peníze,“ popisuje tehdejší přístup k práci bývalý ředitel závodu Automatizace Josef Matušek. 

Továrna, jež byla jedním z největších producentů koksu, surového železa a oceli v socialistickém Československu, patří dodnes k největším hutním firmám v České republice.

V současné době však budoucnost Nové huti a jejích dnešních zaměstnanců začíná být nejistá. Nynější vlastník, nadnárodní společnost ArcelorMittal, která zaměstnává přes 7 000 lidí, počátkem března oznámil svůj záměr podnik prodat kvůli nákupu hutí Ilva v italském městě Taranto. 

 

user-avatar

Václav Pokorný

26. 04. 2018 | 15:00

> ExtraStory   |   Inzerce