Nestává se příliš často, že by se věda vracela k zastaralým a překonaným názorům. V případě schizofrenie musí ale psychiatři udělat výjimku.

Nestává se příliš často, že by se věda vracela k zastaralým a překonaným názorům. V případě schizofrenie musí ale psychiatři udělat výjimku. | zdroj: curiosity.com


Nová studie potvrdila starou hypotézu. Schizofrenie nemusí mít svůj původ v hlavě

TÉMATA: psychiatrie | psychické nemoci | schizofrenie | mozek | tělo | zdraví

user-avatar

Simona Knotková

20. 11. 2018 | 10:00

Schizofrenii dlouhá léta zařazujeme do kategorie duševních onemocnění. Nová studie ale odhaluje fakt, že choroba může mít i svůj fyzický původ.

Jedním z prvních psychiatrů, kteří se specializovali na schizofrenii, byl německý lékař Emil Kraepelin (1856-1926). V té době se onemocnění ještě uvádělo pod termínem dementia praecox. Kraepelin tehdy vyznával teorii, že schizofrenie není pouze onemocněním duše, potažmo mozku, ale má i svůj tělesný původ. Doslova to nazýval jako šílenství celého těla. Ve svých úvahách bohužel neměl podporovatele a budoucí řady psychiatrů jeho teorie neuznávaly.

Patologické tělesné projevy jsou ostatně roky považovány teprve za sekundární důsledek mentální choroby. Velká část nemocných žije v nuzných podmínkách, ocitá se na ulici či jinak existenčně strádá, což se odráží právě na zhoršeném fyzickém stavu. Je statisticky dokázáno, že lidé s rozvinutou schizofrenií se dožívají o deset až dvacet let méně než zdraví jedinci. Nová studie vedená doktorem Tomem Pillingerem z londýnské King's College přesto poukazuje na zajímavou skutečnost, která dává za pravdu neuznávaným Kraepelinovým názorům.

Tým lékařů objevil patologické projevy těla už u mladých lidí, kterým byla schizofrenie teprve čerstvě diagnostikována. Třebaže u těchto jedinců zatím nedocházelo k podstatnému zhoršení kvality života, byly u nich zjištěny symptomy zánětlivých procesů, zvýšená hladina určitých hormonů a rizikové faktory stojící za vznikem srdečních onemocnění. Data schizofreniků byla porovnávána s daty stejně starých zdravých jedinců a lékaři dokázali přesně zaznamenat rozdíly mezi jednotlivými skupinami.

Podle jedné teorie tak může docházet k dominovému efektu, kdy projevy mozku způsobují reakce v těle. Jiný názor poukazuje na skutečnost, že choroba má možná primárně svůj původ v těle a teprve sekundárně je jí ovlivněn mozek. Tak jako tak můžeme nyní uznat zásluhy Kraepelinovi, který obhajoval pokrokovější myšlenky než jeho následovníci.

user-avatar

Simona Knotková

20. 11. 2018 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce