Virus působí na své oběti stejně jako bájná Medusa, na kterou kdo pohlédl, zkameněl.

Virus působí na své oběti stejně jako bájná Medusa, na kterou kdo pohlédl, zkameněl. | zdroj: iflscience.com


Nově objevený virus mění své oběti v kámen, naštěstí to umí jen u měňavek

TÉMATA: viry | mikroorganismy | měňavky | biologie | báje | mýty

user-avatar

Tomáš Chalupa

28. 03. 2019 | 08:00

V teplých vodách japonských horkých pramenů byl objeven druh velkého viru, který provádí se svými oběťmi to samé, co hlava antické Medusy. Doslova je nechá zkamenět. Naštěstí to dokáže jen u měňavek.

Acanthamoeba castellanii je druh měňavky, který tento virus napadá. A provádí s ní opravdu zvláštní věc. Obalí ji tlustou pevnou krustou a uvrhne ji do stavu naprosté nečinnosti. V podstatě se z ní stane kámen, tedy z vnějšího pohledu. Uvnitř je stále živá měňavka, ale nečinná.

Virus patří do nově objevené a zatím málo početné rodiny obřích virů zvaných medusaviry. Název celkem dobře vypovídá o tom, co viry svým obětem dělají. Samotné obří viry byly objeveny až na počátku tohoto tisíciletí a jde tak o poměrně mladou skupinu virů.

Vědce zajímají kruciální otázky, jako zda jsou viry skutečně živé a zda se vyvinuli z buněk. U medusavirů ale existuje otázek daleko více. Je to zatím nejneobvyklejší skupina virů, teprve nedávno objevená, se skutečně děsivými schopnostmi. Viry mají části své neobvykle dlouhé DNA společné s DNA nalezenou u napadených měňavek. Vědce to tak přivedlo k hypotéze, že medusaviry napadají měňavky už velmi dlouho, a došlo tak u nich zřejmě k výměně DNA.

Viry obecně jsou drobní vnitrobuněční cizopasníci. Nacházející se na pomezí mezi živou a neživou říší, jsou nejjednodušší formou života. Patří mezi tzv. nebuněčné organismy a svou stavbou se od buněk výrazně liší. „Tělo“ virů je tvořeno tzv. virovou částicí, která je složena především z bílkovin a nukleových kyselin.

Pro viry je charakteristické, že nerostou, nedělí se a ani nejsou schopné vyrábět (bez cizí pomoci) energii či vytvářet vlastní bílkoviny. Obvykle jsou také mnohem menší než třeba bakteriální buňky. Největšími viry jsou právě obří viry, ke kterým patři i medusaviry. Největší doposud objevený vir měří 1,5 mikrometrů.

user-avatar

Tomáš Chalupa

28. 03. 2019 | 08:00

> ExtraStory   |   Inzerce