Pavlína Pořízková byla rukojmím československého státu. | zdroj: www.pinoyexchange.com


O tuhle dívenku, pozdější tomodelku, se mezi Československem a Švédskem strhla válka, která zasáhla i hokej

Pavlína Pořízková se stala známou a slavnou už jako dítě, ačkoli ne tak, jak by si přála. Když její rodiče po sovětské okupaci v roce 1968 emigrovali do Švédska a několikrát bezúspěšně žádali o vydání své dcery, která zůstala se svými prarodiči, rozhořela se mezi tehdejším Československem a Švédskem diplomatická válka. O malé Pavlíně se psalo v novinách a v severské zemi vypukla obrovská kampaň požadující navrácení dcery jejím rodičům. Dva švédští piloti dokonce plánovali, že dívku z Československa tajně unesou.

user-avatar

Markéta Oderská

30. 10. 2014 | 01:32

Otec slavné dcery – Jiří Pořízka – pochází ze starobylého šlechtického rodu.

Vše začalo sovětskou okupací 21. srpna 1968. Otec malé Pavlíny Jiří Pořízka už nemínil ztrácet další roky svého života v nesvobodné zemi. Stačilo, že předtím dva a půl roku pobyl v kriminále jen kvůli tomu, že rozšiřoval letáky a katolickou víru. A tak už čtvrtý den po příchodu sovětských vojsk se rozhodne z Československa nadobro utéct. Auto ale nemá, proto s manželkou Annou nasednou na motorku a tříletou Pavlínu prozatím nechají u jejích prarodičů v Prostějově a doufají, že se v brzké době pro ni vrátí. 

Do 9 let žila Pavlína Pořízková u babičky a dědy v Prostějově.

„Jestli se nevrátíme do večera, postaráš se o ni?“ pamatuje si slova své mámy slavná topmodelka. Pak už rodiče mizí kdesi v dálce a potrvá celých šest let, než se všichni zase spolu setkají. Nikdo z rodiny o těch dvou nemluví, jako by neexistovali, a malá Pavlína se bála na rodiče zeptat. „Myslela jsem si, že mě nechtěli,“ vysvětlovala. Netušila, že oni celé ty roky sváděli zoufalý boj, aby svoji dceru dostali k sobě.

Matka Pavlíny Pořízkové Anna na palubě letadla, v kterém mají unést její dceru.

Dvakrát žádali československé ministerstvo vnitra, aby jí povolilo výjezd. Psali československému prezidentovi, Červenému kříži a Výboru pro lidská práva při Spojených národech. Bezvýsledně. Začali tedy držet protestní hladovku. Aby upozornili veřejnost na problém, usadili se u stolečku na náměstí v centru Stockholmu, kde jim úřady povolily demonstraci. Rozdávali tam letáky a sbírali podpisy na svoji podporu. Jenže ničeho nedosáhli. Z ambasády jen obdrželi doporučení, aby se vrátili za dcerou do Československa, neboť jiné řešení není. Maminky Pavlíny Pořízkové se tehdy zhroutila.

Švédští piloti Christer Larsson a Karl-Göran Wickenbergh kvůli únosu skončili ve vězení. Za rok byli z Československa vyhoštěni.

Pak je zničehonic oslovili dva mladí švédští piloti Christer Larsson a Karl-Göran Wickenbergh. Nabídli se, že jejich dceru unesou letadlem. Měli plán, že do Československa poletí legálně jako zájemci o koupi letadla značky Zlín. Při té příležitosti pak navštíví rodiče Anny Pořízkové a předají jim dopis od dcery. Měli s sebou nakreslený plán Prostějova, kde malá Pavlína žila, a slušnou zásobu pornografických časopisů.Ty byly v tehdejším Československu nedostatkovým zbožím, proto se mohly hodit jako úplatek. A opravdu hodily! Vše šlo jak na drátkách. Akce však nakonec ztroskotala na jazykové bariéře. Švédští piloti se neuměli s českými důchodci domluvit. Dopis babičku nepřesvědčil a odmítla proto svoji vnučku neznámým mladíkům vydat. 

Letadlo Piper Cherokee Arrow, které si piloti zapůjčili. Let jim financoval švédský podnikatel Emil Rior.

Švédi se však nevzdávají a naplánují druhý let, tentokrát s nimi na palubě letadla Piper Cherokee Arrow letí Pavlínina maminka Anna, která je tou dobou těhotná. Převleče se za manželku jednoho z pilotů, stačí jí k tomu paruka a brýle. Protože však státní bezpečnost Pořízkovi po celou dobu sledovala, tak tento plán odhalila a posádku brzy po jejím přistání zadržela. Švédi skončí za mřížemi, ale Anna Pořízková je překvapivě propuštěna na svobodu. Netuší, že StB rozjela akci nazvanou „Anna“, jejímž cílem je rozbít její rodinu. Za tímto účelem stát Anně Pořízkové dokonce vyplatí 5 tisíc korun jako mimořádnou sociální dávku. V Československu pak Anna porodí své druhé dítě, syna Jáchyma

Žádost Anny Pořízkové o vízum pod falešnou identitou

Mezitím se vztahy mezi Švédskem a Československem dostaly na bod mrazu. Československá policie nejprve zadržela a později vyhostila švédského novináře, který se o případ Pořízkových zajímal. Poté československé úřady odmítly vydat vstupní víza některým švédským novinářům, kteří se chystali přijet na dvě mezistátní utkání národních týmů Švédska a Československa v ledním hokeji. Důvod? Jejich noviny se věnovaly kauze „Pavlína“. Na to konto švédský hokejový svaz utkání odřekl. 

Maminku Pavlíny v převleku švédské turistky identifikoval  jeden z jejích příbuzných.

Anna žádá opakovaně o vystěhování za manželem, ale bude si muset tři roky počkat. Trápí se a na malou Pavlínu pořád křičí. „Říkala jsem si, že by zase mohla odjet pryč,“ přiznala se později modelka, která byla zvyklá na babiččino rozmazlování.

Akce "Anna" estebákům do jisté míry vyjde. Tři roky odloučení se na vztahu Pořízkových opravdu podepíší. Když totiž Československo na osobní přímluvu švédského premiéra Olafa Palmeho umožní Anně Pořízkové i s dětmi v roce 1974 konečně vycestovat, je tou dobou Jiří Pořízka již zamilován do jiné ženy a myslí na rozvod. Na opětovné setkání s otcem má tak Pavlína Pořízková nepříliš šťastné vzpomínky. Potkali se v Rakousku, kde na ně čekal, a první noc společně strávili v hotelu. „Mysleli si, že spím, ale já poslouchala. Táta říkal mamince, že potkal jinou ženu, že se chce rozvést a že děti stejně nechtěl. Máma brečela. Bylo nepříjemné slyšet, jak nás ten hezký pán nechce,“ vzpomínala po letech.

StB s Annou Pořízkovou natočila v roce 1971 rozhovor.

Ve Švédsku pak Pavlíně nastaly opravdu krušné časy. Matka měla co dělat, aby sama děti uživila, a Pavlína už v 10 letech za ni převzala chod domácnosti. Spolužáci jí ve škole nadávali a vysmívali se jí, že je vysoká a vyhublá. Vysloužila si od nich nelichotivou přezdívku "zasranej komunistickej debil“. Nové džíny, na které si musela sama vydělat, jí polili barvou. Od té doby trpí modelka opakovanými návaly úzkostí a depresí, kvůli kterým v určitou dobu brala i léky. 

O případu malé Pavlíny Pořízkové se zajímaly v té době noviny.

Když pak v 15 letech dostane nabídku jít dělat modeling do Paříže, ani na minutu nezaváhá. Už se nechtěla vrátit do školy a byla ráda, že může vydělávat peníze. A těch nebylo věru málo!

Patnáctiletá Pavlína zaujala svými fotkami zástupkyni agentury Elite.

Z Pavlíny Pořízkové se stala světoznámá topmodelka. Byla nejen první Češkou, ale i první ze střední a východní Evropy, která se dostala na absolutní špičku modelingu. Svého času byla označována za jednu z nejkrásnějších žen světa a její tvář pravidelně obsazovala titulní stránky life stylových časopisů. Pózovala pro Playboy, zahrála si v několika filmech. 

Krásná tvář Pavlíny Pořízkové se objevila na 500 obálkách časopisů.

Kdo ví, jak by se její život odvíjel, kdyby zůstala v socialistickém Československu. Za železnou oponou by zajisté mezinárodní slávy nikdy nedosáhla. Přesto na dětství strávené u babičky, která ji zahrnovala láskou, vzpomíná jako na šťastné. Bohužel doba, ve které žila, šťastná nebyla. Byla to doba studené války a Pavlína Pořízková byla jednou z jejích obětí. 

Pavlínu Pořízkovou proslavily zejména plavky.

 

V roce 1987 pózovala dokonce pro Playboy.

Pavlína Pořízkové se na šest let stala tváří kosmetiky Estéee Lauder za 6 milionů dolarů.

V roce 1992 byla magazínem People podruhé zařazena mezi 50 nejkrásnějších lidí světa.

O krušném dětství Pavlíny Pořízkové vypráví nová kniha Martiny Formanové nazvaná "Případ: Pavlína". Vyjde 30. října a v ten den ji v Praze obě dámy pokřtí společně s Pavlíninou maminkou Annou Pořízkovou.

 

 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Markéta Oderská

30. 10. 2014 | 01:32