Marie Bartošová (1931 – 1976) byla prodavačka květin a jediná oběť propadu tramvajového ostrůvku, k němuž došlo 15. února 1976 v brněnské Pekařské ulici. Její tělo se nepodařilo najít ani po deseti letech pátrání.

Marie Bartošová (1931 – 1976) byla prodavačka květin a jediná oběť propadu tramvajového ostrůvku, k němuž došlo 15. února 1976 v brněnské Pekařské ulici. Její tělo se nepodařilo najít ani po deseti letech pátrání. | zdroj: wikipedia commons


Případ ženy, která se propadla pod tramvajovým ostrůvkem: O úmrtí Marie Bartošové mnozí stále pochybují

TÉMATA: záhadná zmizení | brněnské podzemí

user-avatar

Jaroslava Smetanová

18. 05. 2017 | 07:30

Labyrint chodeb pod brněnskými ulicemi dodnes skrývá mnoho záhad. Tajemství posledních chvil života pětačtyřicetileté prodavačky květin proslavilo spletité bludiště kanalizace a sklepů moravské metropole. Téměř čtyřicet let starý případ propadu tramvajového ostrůvku na ulici Pekařská v Brně vzbuzuje mnoho dohadů.

Poklidná cesta městskou hromadnou dopravou se změnila v peklo. Pětačtyřicetiletá Marie Bartošová se v neděli patnáctého února 1976 rozhodla navštívit svou nemocnou přítelkyni ve Fakultní nemocnici u svaté Anny. V tramvaji, ve které žena cestuje, sedí také osmapadesátiletý Miroslav Šudák, další aktér nadcházející tragédie.

Vozidlo dorazí na zastávku před nemocnicí na Pekařské ulici a cestující vystupují. Pod Miroslavem Šudákem se však najednou propadl tramvajový ostrůvek. Muž se naštěstí zachytí kabelů. Marie Bartošová mu jako první běží na pomoc a podává mu ruku. Nestabilní povrch silnice a nástupiště se ale otřese znovu. Nebohá zachránkyně mizí v rozšiřující se propasti. Voda, která podemlela povrch pod silnicí, odnáší její tělo neznámo kam. Šudák se naopak dokáže udržet a svědci neštěstí ho zachrání. Nikdo nevěří v přežití zmizelé ženy. Zraněný Miroslav Šudák

Odborníci prohledávají místo tragédie. Prozkoumají kanalizaci až k modřické čistírně odpadních vod. Výsledek nikoho nepřekvapí. Spletité bludiště ostatky nešťastné ženy nevydá. Závěry vyšetřování konstatují neúspěch. Oprava kanalizační sítě na místě tragédie si vyžádá více než tři sta tisíc korun.

S rodinou oběti nikdo nekomunikuje. Oficiální média mlčí. Komunistický režim šíří zvěsti o její emigraci, aby zakryl veškeré stopy po neštěstí. Vyšetřovací spis mizí po skartaci. Za deset let je Marie Bartošová prohlášena za mrtvou. Propad tramvajového ostrůvku, k němuž došlo 15. února 1976 v brněnské Pekařské ulici.

Hrůzný nález v Kšírově ulici

Blízcí nešťastné ženy nepřestávají doufat. V roce 1992 vyděsí kolemjdoucí poblíž kanalizační výpustě na Kšírově ulici v Brně lidské ostatky. Za šest měsíců najdou dělníci při výkopových pracích nedaleko lebku. Odborníci spojí tělo s hlavou. Expertíza fotografie Marie Bartošové potvrdí určitou spojitost mezi případem a objevenými ostatky. Manžel oběti identifikuje zbytky krimplenových kalhot. Vyšetřovatelé nemají na začátku devadesátých let k dispozici ověření pomocí DNA. Proto vydají ostatky rodině a potvrdí předpokládanou souvislost. Po osmnácti letech se tak mohou přátelé a příbuzní rozloučit s dlouho oplakávanou maminkou a manželkou. Místo tragédie připomíná pamětní deska.

Pochybnosti zůstávají

Řada odborníků odmítá identifikaci objeveného těla. Spodní proudy by podle plánu kanalizační sítě nezanesly ostatky ženy na místo nálezu. Někteří dokonce tvrdí, že žena mohla tragédii přežít. Víc než spory ohledně totožnosti pozůstatků trápí znalce brněnského podzemí jiná otázka. Hrozí další podobná tragédie v podzemí centra moravské metropole s desítkami šachet a chodeb?

 

user-avatar

Jaroslava Smetanová

18. 05. 2017 | 07:30

> ExtraStory   |   Inzerce