Jedněmi z nejstarších a nejoblíbenějších přírodních lázní na Vltavě byla Občanská plovárna. Už od roku 1840 se mohli Pražané pod letenským kopcem vedle dnešního Čechova mostu koupat v řece mezi dřevěnými pontony.

Jedněmi z nejstarších a nejoblíbenějších přírodních lázní na Vltavě byla Občanská plovárna. Už od roku 1840 se mohli Pražané pod letenským kopcem vedle dnešního Čechova mostu koupat v řece mezi dřevěnými pontony. | zdroj: wikicommons/ct


Občanská plovárna - nejstarší pražské říční lázně, kam se chodíval koupat Franz Kafka

TÉMATA: praha | vltava | plovárny | franz kafka

user-avatar

Václav Pokorný

19. 06. 2018 | 11:30

Když v roce 1809 vznikla na nynějším pražském nábřeží Edvarda Beneše vojenská plovárna, mohla se pyšnit tím, že byla nejstarším podobným zařízením v celém Rakousku- ­Uhersku. Míšení vojenského a civilního živlu však nedělalo dobrotu, a tak si Pražané v jejím sousedství postavili v roce 1840 občanskou plovárnu pod Letnou. Stala se prvními pražskými říčními lázněmi a jedním z pravidelných návštěvníků byl i malý Franz Kafka s otcem, kteří pár set metrů odtud bydleli.

V 19. století zažívaly pražské lázně nebývalý rozmach. Za Rakouska -Uherska měli doma koupelnu jen zámožní obyvatelé města, a pražské lázně rozeseté na březích Vltavy tak byly místem nejen pro osobní hygienu, ale také pro společenská setkávání.

Průkopníkem říčního koupání nejen v Praze, ale i v celém Rakousku-Uhersku se v té době stal setník Arnošt z Pfuelu. Tento milovník plavání založil v roce 1809 na břehu Vltavy takzvanou Vojenskou plovárnu, určenou pro armádní výcvik nováčků v plaveckých dovednostech. Nacházela se na nynějším pražském nábřeží Edvarda Beneše, nedaleko místa, kde dnes stojí Strakova akademie a kaple sv. Máří Magdalény. Byla přístupná i pro civilní veřejnost, avšak vojáci měli přednost. Z tohoto důvodu  si Pražané v jejím sousedství postavili již v roce 1840 Občanskou plovárnu pod Letnou, která se stala prvními pražskými říčními lázněmi. Občanská plovárna (kdysi nazývaná též Plovárna pod Letnou) je dnes již jen památkově chráněná budova.

Nově zbudovaná plovárna nesloužila pouze ke kratochvílím u vody, ale v budově byla rovněž zřízena plavecká škola, restaurace a pořádaly se zde nejrůznější koncerty. Od roku 1869 Občanskou plovárnu lépe zpřístupnila nová Rudolfova lávka, jež spojovala oba břehy Vltavy přibližně v místech, kde dnes stojí Mánesův most.

V průběhu sta let se Občanská plovárna stala svědkem nejrůznějších plaveckých či veslařských soutěží, scházeli se zde otužilci a jako kluk sem například pravidelně chodíval se svým otcem spisovatel Franz Kafka, bydlící nedaleko odtud.

Svému původnímu účelu sloužila plovárna až do poloviny 20. století. Současný nájemce po povodních v roce 2002 budovu opravil a nyní zde provozuje thajskou restauraci, hudební klub, kasino a letní kino. Na řece již dávno nejsou opalovací plošiny a místo jako by ztratilo svého původního ducha. 

Kdo by si chtěl připomenout kouzlo koupaliště během jeho posledních let provozu, Občanská plovárna je nezapomenutelně vykreslena v úvodních minutách česko-anglického psychologického filmu režiséra Jiřího Weisse Třicet jedna ve stínu z roku 1965 s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli. Časy její největší slávy vám přiblíží archivní snímky, které si můžete prohlédnout v naší fotogalerii. 

 

user-avatar

Václav Pokorný

19. 06. 2018 | 11:30

> ExtraStory   |   Inzerce