Sál v podzemním městě v turecké Kappadokii

Sál v podzemním městě v turecké Kappadokii | zdroj: www.rapturewatch.net


Objev roku 2014: V turecké Kappadokii objevili zřejmě největší podzemní město na světě!

TÉMATA: archeologie | turecko | pravěk | jeskyně

user-avatar

Irena Ruberová

3. 01. 2015 | 09:36

Nikde na světě nenajdete tak zvláštní a záhadnou krajinu jako v turecké Kappadokii. Peršané ji kdysi nazvali Zemí krásných koní, ale místo koní tu dnes najdeme hlavně velké množství skalních útvarů a rozsedlin prapodivného až bizarního vzhledu. A jak se nedávno ukázalo, je tu stále co objevovat!

Největší archeologický objev roku 2014 – takto média označila nově objevené starobylé podzemní město nalézající se v okolí hradu Nevšehir. Bylo objeveno během zemních prací v okolí pevnosti, kde mělo být postaveno 1 500 nových domů. Stavební projekt musel být kvůli ochraně a výzkumu nově nalezeného města přeložen jinam.

Vchod do nově nalezeného podzemního města

Provincie Nevšehir již byla v minulosti známa pozoruhodným městem v Derinkuyu s jedenácti patry v podzemí, 600 vchody a mnoha kilometry chodeb. Bylo tak rozsáhlé, že v něm mohlo pohromadě žít více než dvacet tisíc obyvatel. Skládalo se z ložnic, společných místností, koupelen, kuchyní, větracích šachet, stájí pro dobytek, vodních nádrží a studní i hrobek. Málokdo si uměl představit, že by tak velké město mohlo ještě něco překonat. Jenže vše nasvědčuje tomu, že nově nalezené podzemní město v Nevšehiru je nejen větší, ale zřejmě vůbec největší podzemní město na světě!

Okolí pevnosti tyčící se nad městem Nešvehirem, kde bylo nově objeveno zřejmě největší podzemní město na světě

Zatím badatelé neprozradili bližší informace o stáří této památky ani o tom, jakým způsobem byla vytvořena, řada archeologů však podle dosud nalezených 40 artefaktů odhaduje, že by mohla být stará asi pět tisíc let, podobně jako jiná známá podzemní města v Kappadokii, jichž je tu na 100 kilometrech čtverečních více než dvě stě.

V souvislosti s nimi se však už dříve objevily alternativní teorie, které tvrdí, že podzemní města vznikla před čtyřmi až 13 miliony lety. Odvolávají se na stáří základních sopečných usazenin, které překrývají podzemní struktury se stratigrafickým a úhlovým nesouladem, a čedičů, v nichž byly tyto jeskyně vyhloubeny. Rovněž sekundární chemické změny na zdech, stropech, sloupech a jiných vytesaných kamenných útvarech svědčí prý o tom, že jsou mnohem starší, než se oficiálně dosud uvádělo. 

Podzemní město v Nešvehiru se rozkládá na ploše 45 hektarů.

Záhadou také je, kdo a proč tato podzemní města stavěl. Nejstaršími známými obyvateli Kappadokie byli Chetité, kteří do Anatolie vtrhli ale až kolem roku 1 900 před naším letopočtem. Nezávislý archeolog a badatel Dr. Alexander Koltypin se domnívá, že staviteli podzemních měst v Kappadokii byli trpasličí lidé, kteří i jinde ve světě žili v podzemí, jak o tom vyprávějí mnohé mýty, například v ruských kronikách legendy o bájném národu Čudů nebo Sirtjů. Tuto svou hypotézu opírá mimo jiné o fakt, že se v Kappadokii našlo obrovské množství spojovacích chodeb vysokých jen metr, maximálně metr a půl. Nebyli však zdaleka jedinými lidmi, kteří tady stavěli. „Když jsem navštívil trůnní sál a jiné podzemní oblasti skalního města Cavusin, nabyl jsem dojmu, že byly navrženy pro lidi normálního vzrůstu. A symboly slunce vyryté do kamenů naznačují, že obyvateli těchto jeskyní byli uctívači Slunce nebo přívrženci kultu slunečních bohů,“ uvedl Koltypin. Podle něj se do podzemí ukryli v obavách z přírodních katastrof a povodní, které se několikrát přehnaly přes Zemi, a možná také ve strachu z jiných ras a etnik.

Schéma několikaúrovňového podzemního města v Derinkuyu

Podle Ericha von Dänikena sloužily podzemní prostory jako úkryty před létajícími stroji mimozemšťanů, které tu ve starověku brázdily oblohu. Český záhadolog Arnošt Vaníček je zase označuje za obří protijaderné úkryty před jadernými pokusy mimozemských civilzací. Nic z toho ovšem nesdílí mainstreamová archeologie, která je vůči podobným tvrzením velmi skeptická. Nicméně na řadu otázek zatím neumí odpovědět. Jisté je, že jako útočiště před pronásledováním využili opuštěných podzemních prostor před několika staletími křesťané, kteří tu do skal tesali své kaple a kostely. A otázkou je, zda jich v budoucnu lidstvo ještě znovu nevyužije. 

user-avatar

Irena Ruberová

3. 01. 2015 | 09:36

> ExtraStory   |   Inzerce