Klíč k prehistorii Země se skrývá v tajemném podzemí.

Klíč k prehistorii Země se skrývá v tajemném podzemí. | zdroj: simplecapacity.com


Obří podzemní komplex je starý milion roků, tvrdí ruský geolog

TÉMATA: archeologie | prehistorie

user-avatar

Yvonne K.

15. 02. 2017 | 08:47

Většina archeologů a historiků klade počátky lidské civilizace do doby před deseti až dvanácti tisíci lety. Tomu ovšem odporují některé archeologické nálezy, které poukazují k mnohem starší historii. Existují stavby či předměty, které svědčí o existenci neznámých vyspělých civilizacích hluboko v minulosti. Mnohé z nich však věda ignoruje, neboť odporují stávajícím dogmatům.

V posledních letech se však někteří badatelé začali dívat na historii otevřeněji. Jedním z nich je i ruský geolog Dr. Alexandr Koltypin, geolog a ředitel Výzkumného centra přírodních věd na Nezávislé mezinárodní univerzitě pro ekologii a politologii v Moskvě. Během své dlouhé kariéry se zabýval studiem mnoha podzemních struktur hlavně v okolí Středozemního moře a objevil v nich mnoho společných prvků. To jej vedlo k přesvědčení o propojenosti těchto míst. Materiálové složení struktur, jejich zvětrání a geologické vlastnosti jej navíc přesvědčily o tom, že tyto stavby vytvořily pokročilé civilizace, které obývaly Zemi před miliony let. Hirbet Madras, Izrael

Koltypin argumentuje tím, že mainstreamoví archeologové určují stáří lokalit podle věku sídel v jejich blízkosti. Jenže jak upozorňuje, tato osídlení byla vybudována na již existujících prehistorických stavbách.

"Když jsme zkoumali tyto stavby, nikdo z nás ani na chvíli nezapochyboval o tom, že jsou mnohem starší než ruiny kanaánských, filištínských, hebrejských, římských, byzantských či jiných měst a sídel, které se nacházejí na nich nebo v jejich blízkosti,” napsal Koltypin na svém webu. Cavusin v Turecku

Během cesty do oblasti Středozemního moře Koltypin důkladně zaznamenal a porovnal vlastnosti různých lokalit a zjistil mnohé podobnosti. V přírodní rezervaci Adulam Grove poblíž ruin Hurva Burgin měl stejný pocit, jako když vyšel na horu skalního města Cavusin v Turecku: "Byl jsem přesvědčen, že všechny obdélníkové zářezy, umělé podzemní stavby a roztroušené trosky megalitů byly kdysi jedním podzemním megalitickým komplexem, který narušila eroze do hloubky několika set metrů.”

Podle ruského vědce se některé části tohoto komplexu nacházejí nad zemí v důsledku tektonických změn v průběhu historie. Patří k nim například skalní města Kappadokie v dnešním Turecku. "Můžeme předpokládat, že kappadocká města (včetně skalního města Tatlarin) sloužily jako příbytky běžných obyvatel a skalní město Cavusin (nebo jeho části) bylo rezidencí králů podzemí. Nevíme téměř nic o jeho obyvatelích (ani zda byli lidé) s výjimkou toho, že uctívali sluneční božstva (božské principy – harmonii, život a přírodní zákony). O mnoho tisíc či milionů let později se toto náboženství stalo základem pro křesťanství,” tvrdí Koltypin. 

Některé památky ve středním, severním Izraeli a středním Turecku byly odhaleny po výkopech až stometrové vrstvy zeminy. Podle Koltypinových odhadů se taková vrstva těžko mohla vytvořit za méně než 500 000 až milion let. Předpokládá, že některé části komplexu se mohly dostat na povrch v důsledku vytváření pohoří. Tvrdí, že složení stavebního materiálu v turecké Antalyi v části nazvané "Jernoklejev” jsou až milion let staré, ačkoli podle mainstreamových vědců pocházejí ze středověku.

V důsledku pohybů zemské kůry některé části zaplavilo moře, tvrdí dále vědec. Upozorňuje, že prakticky ve všech nalezištích v Izraeli a v převážné části nalezišť v Turecku jsou na podlaze vápenné sedimenty. Něco podobného můžeme vidět v Jonaguni blízko japonského pobřeží. Baalbek, Libanon

Obdobné megalitické ruiny se nacházejí na celém světě, z čehož Koltypin usuzuje, že tato místa byla dříve propojena v jeden obří prehistorický komplex. Mnohatunové kamenné bloky totiž vypadají, jako by v určitých bodech přiléhaly přesně k podzemním strukturám. Svou konstrukcí navíc převyšují možnosti starověkých civilizací. Kameny přiléhají k sobě přesně bez použití malty a stropy, sloupy, oblouky a brány nemohly být vytvořeny pomocí jednoduchého nářadí. Stavby, které později na nich nebo v jejich blízkosti vytvořili Římané či jiné civilizace, jsou zcela primitivní. Záhadou například zůstává, jak byly třeba 800 tun těžké megality v libanonském Baalbeku přepraveny z lomu na své nynější místo. Koleje v Anatolii

Dalším objektem Koltypinova zájmu jsou záhadné koleje ve středním Turecku, v oblasti bývalé Frýgie (dnešní Anatolii). Ruský vědec věří tomu, že je vytvořily inteligentní bytosti před 12 až 14 miliony let. Dopravní prostředky se koly zabořily do měkkého a možná vlhkého povrchu a svou vahou v něm vytvořily hluboké rýhy, které následně ztvrdly. Geologové znají tento jev i na příkladu dinosauřích stop, které se zachovaly stejným způsobem.

user-avatar

Yvonne K.

15. 02. 2017 | 08:47

> ExtraStory   |   Inzerce