Obří vana cara Alexandra I. dodnes stojí v ruinách zchátralého Babolovského paláce.

Obří vana cara Alexandra I. dodnes stojí v ruinách zchátralého Babolovského paláce. | zdroj: messagetoeagle.com


Obří vana pro ruského cara Alexandra I.: S kým si tam tajně dával rande?

TÉMATA: rusko | architektura

user-avatar

Tomáš Chalupa

3. 04. 2017 | 11:00

Babolovský palác, někdy známý také jako Babolovka, nechala původně postavit Kateřina Veliká v roce 1780. Dřevěná stavba se sedmi pokoji měla také velmi prostornou koupelnu. Právě tam se prý carevna setkávala se svými milenci.

Palác se nachází 25 kilometrů jižně od Petrohradu. Původně dřevěný zámek byl v letech 1782 až 1785 přestavěn na kamenný. Navrhl ho Ilja Nejelov, stejně jako lázeňské pavilony v sousedícím Kateřinském parku. Nová podoba zámku měla připomínat gotiku. Palác měl sedm místností, z každé byl východ do parku. 

Vykládá se, že Kateřina ji používala k různým účelům, koupala se v kozím mléce, trávila tam slastné chvíle s milenci a používala ji i k rituálním účelům, podle legend tam prý byl pokřtěn Alexandr I.

Od roku 1791 byl Babolovský palác opuštěn a upadal v zapomnění. Ve dvacátých letech 19. století ale zámek opět ožil.

Vnuk Kateřiny Veliké, car Alexandr I., měl místo velmi rád a nechtěl ho nechat zchátrat. Rozhodl se, že zámek bude znovu navštěvovat. I on používal palác pro romantické chvilky, mezi návštěvnice jeho lázně patřila například Sofia Velo, dcera významného ruského bankéře.

Zvláštní pozornost věnoval lázni. Původní mramorovou vanu, kterou nechala nainstalovat Kateřina, nahradil monumentem vpravdě carských rozměrů. Nechal si vyrobit obří vanu ze žuly, která byl přivezena pro tento účel z Finska. Celý kus kamene vážil 160 tun, jeho opracování trvalo deset let. Zajímavé je, že nejprve byla vytesána vana a teprve poté byly kolem ní vztyčeny stěny a strop lázeňské části zámku.

Vana má skutečně gigantické rozměry. Má hloubku 152 centimetrů a měří 5 metrů v průměru. Aby se vana naplnila, bylo potřeba 8000 věder, což odpovídá zhruba 12 metrickým tunám vody. Celé dílo měl na starosti ruský architekt Vasilij Stasov

Pompézní vana v Babolovském paláci vydržela až do dnešních dnů, což se ovšem nedá říct o samotné stavbě. Po Velké říjnové revoluci v roce 1917 byl zámek i s vanou opuštěn. Začal pozvolna chátrat, nejvíce však utrpěl za druhé světové války. Němci dokonce chtěli vanu převézt do Říše, ale objekt byl příliš veliký. Vanu nechali nakonec tam, kde je dodnes, v zchátralém Babolovském paláci.  

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Tomáš Chalupa

3. 04. 2017 | 11:00