James Wickline padl v Nizozemsku. Jeho příběh ožívá díky úsilí mladého Holanďana.

James Wickline padl v Nizozemsku. Jeho příběh ožívá díky úsilí mladého Holanďana. | zdroj: wvpublic.org


Od třinácti let se Holanďan stará o hrob padlého amerického vojáka. Jeho příběh zaujal filmaře

TÉMATA: druhá světová válka | nizozemsko | filmy

user-avatar

Tomáš Chalupa

4. 08. 2015 | 13:00

Maarten Vossen odmala slýchal od své babičky historky z okupace Nizozemska za druhé světové války. Získal tak velmi kladný vztah k osvoboditelům své země a také začal být fascinován druhou světovou válkou. Nakonec se, ve věku pouhých třinácti let, rozhodl, že adoptuje hrob jednoho z Američanů, kteří padli při osvobozování Nizozemska. Zvolil si hrob Jamese Wicklina.

„Když jsem uviděl poprvé jméno James Wickline na bílém kříži, věděl jsem, že je to někdo, kdo položil život za svobodné Nizozemsko,“ říká Vossen. Wickline leží v jednom z 8 300 hrobů na vojenském hřbitově Margarten. Vossen si vybral hrob a znal jméno vojáka, který zde ležel. Pustil se do intenzivního pátrání po jeho životě.

Podařilo se mu získat celou složku o Wicklinovi, kterou mu poskytlo personální oddělení americké armády. „Bylo tam vážně hodně informací. Osobní dopisy od jeho matky, pak také dopisy jeho matky na velitelství, kde se snažila získat nějaké informace o svém synovi,“ vysvětluje Vossen. Jenže informace, které tehdy Wicklinova matka dostala, rozhodně nebyly veselé. Její syn zemřel na počátku operace Market Garden.

Jeho smrt byla prostá. Vyskočil  7. září 1944 z letadla DC-47 a neotevřel se mu padák. Zahynul při dopadu. Žádné slavné boje, žádné hrdinství tváří v tvář nepříteli. Hloupá vada na padáku a konec přišel dříve, než vůbec mohlo cokoliv začít. Bylo mu 21 let. I tak vypadla krutost války.

Vossen však zdaleka neukončil své pátrání. Dokonce se vydal do Virginie, kde se Wickline narodil. Vyrazil naslepo, nevěděl, zda vůbec někdo z jeho příbuzných žije. Pronajmul si auto a objížděl s ním Morgantown a Elkin, tedy místa, kde Wickline vyrůstal a kam se po válce přestěhovali jeho rodiče. Nenašel nikoho.

Vossen to ani poté nevzdal. Kontaktoval novináře z Elkinu a dostal od něj vůbec první snímek Jamese Wicklina. V roce 2014 znovu odletěl do Virginie a mluvil s jedním ze sousedů Wicklinových. Našel i školu, kam chodil. Vracel se s mnoha novými informacemi. Jeho příběh mezitím v Nizozemsku nadchl filmaře Marijna Poelse. „Když jsem mluvil s Maartenem, hovořil o Jamesovi jako o někom velmi blízkém, jako o svém otci,“  říká Poels. Ten se vypravil i s Vossenem znovu do Virginie a začal natáčet dokumentární film o jeho pátrání s názvem Věční přátelé. Uveřejněn bude na začátku příštího roku.

Vossenovo fascinující pátrání nadchlo mnoho lidí. Ukazuje, že lze spojit život mladého člověka, který nikdy nezažil druhou světovou válku, s životem jiného mladého muže, který v ní padl. Jsou oběti, které nesmí být zapomenuty.

 

 

user-avatar

Tomáš Chalupa

4. 08. 2015 | 13:00

> ExtraStory   |   Inzerce