Ivan Sidorenko byl nejlepší sovětský odstřelovač, na kontě měl 500 zabitých nepřátel.

Ivan Sidorenko byl nejlepší sovětský odstřelovač, na kontě měl 500 zabitých nepřátel. | zdroj: allthatsinteresting.com


Odstřelovač Sidorenko zastřelil před 500 Němců, původně byl přitom umělcem

TÉMATA: rusko | druhá světová válka | snipeři

user-avatar

Tomáš Chalupa

27. 12. 2018 | 11:00

Ivan Sidorenko nedosáhl takové proslulosti jako Vasilij Zajcev, přitom byl ve svém řemesle úspěšnější, tedy pokud bychom to měřili počtem zabitých Němců. Sám přitom neměl k zabíjení vůbec kladný vztah, byl spíše niterně zaměřený umělec. Jenže jediné umění, které po něm jeho vlast chtěla, bylo umění zabíjet.

Sidorenko vstoupil do armády sice z vlastní vůle, ale tak trochu z vrtochu nebo možná recese. Studoval umění, ale ze studií zběhl a moc nevěděl, co sám se sebou. Armáda se mu zdála jako dobré východisko, navíc v Evropě už vypukla druhá světová válka a vlast volala své mladé muže do zbraně.  V armádě velmi rychle zjistili, jaký mají před sebou talent. Sidorenko byl vynikající střelec, což rozhodně neuniklo jeho nadřízeným.

V roce 1941 ale armáda nepotřebovala snipery, ale obyčejné vojáky. Sidorenko byl na Krymu u minometné a dělostřelecké jednotky. Podával donekonečna náboje do minometů a houfnic. V této pozici se zúčastnil i bitvy o Moskvu. Sidorenka ale tenhle způsob válčení nenaplňoval. A tak se začal ve volných chvílích věnovat lovení Němců. Zatímco ostatní trčeli v zákopech, Sidorenko se s puškou vypravil na lov a střílel nic netušící Němce v jejich pozicích svou puškou Mosin-Nagant s dalekohledem. Stal se tak vlastně sniperem samoukem a amatérem.

Jeho aktivit si ovšem všimli nadřízení a pochopili, že takového vojáka nemohou držet někde u minometů. Ovšem opět pro něj vymysleli něco jiného, než co sám čekal. Stal se instruktorem rodící se jednotky odstřelovačů. Jeho studenti byli pečlivě vybíráni. Sidorenko ale opět pojal věci po svém. Žádná střelba na terče někde v zázemí. Studenti se i se svým instruktorem vypravovali přímo do oblasti bojů, aby se naučené poznatky naučili používat v praxi.

Říká se, že při jednom takovém školním cvičení vyhodil do povětří německý transportér, tři tahače a zastavil se svými studenty prudký německý útok. Svým studentům stále opakoval – Jeden výstřel, jeden mrtvý. Nejsou žádné druhé pokusy. Chtěl, aby jeho vojáci fungovaly jako stroje, aby byli bezchybní. On sám byl.

Sidorenko a jeho muži výrazným způsobem zasáhli do bojů kolem Moskvy a přispěli k obraně hlavního města. Zároveň sovětskému velení ukázali význam frontových odstřelovačů. Žádná jiná armáda neměla takový počet sniperů a neměla mezi nimi tolik es jako Rudá armáda.

U 1. Baltského frontu Sidorenko hromadil své úspěchy a zářezy na pažbě až do roku 1944. Za tři roky měl na svém kontě přes 500 zabitých nepřátel. V té době už naplno fungoval kult sniperů, který sovětská propaganda vytvořila nejen kolem Sidorenka, ale také dalších odstřelovačů, jako byl Vasilij Zajcev.

4. června roku 1944 Sidorenko obdržel řád Hrdina Sovětského svazu. Armáda jej poté stáhla z fronty, protože nikdo nechtěl přijít o nejlepšího snipera Evropy (což nebyla tak úplně pravda, lepší byl co do počtu zabitých Fin Simo Haya). Sidorenko se tak věnoval dál jen výcviku rekrutů v zázemí.

Systém počítání „killů“ u sniperů měl ovšem jednu vadu. Velmi těžko se daly nějakým způsobem potvrdit. Odstřelovač se prostě vrátil z lovu a oznámil, kolik dostal Němců. Jestli říkal pravdu a jak moc byla jeho čísla průkazná, se nedá úplně s jistotou říct. Své úspěchy nadsazovali rádi všichni, tankisté, stíhači, ponorkáři i snipeři. Ale jen u těch posledních nebylo možné jejich zářezy na pažbě nijak potvrdit. Nikdo ale nikdy Sidorenkova čísla vážněji nezpochybnil, takže je považován za nejlepšího sovětského odstřelovače druhé světové války.

user-avatar

Tomáš Chalupa

27. 12. 2018 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu