Vynález nerozbitného skla stejně jako jeho autora prý sprovodil ze světa císař Tiberius (42 př. n. l. – 37 n. l.)

Vynález nerozbitného skla stejně jako jeho autora prý sprovodil ze světa císař Tiberius (42 př. n. l. – 37 n. l.) | zdroj: ancientpages.com


Ohebné a nerozbitné sklo: Antický vynález upadl v zapomenutí, protože římský císař nechal popravit skláře

TÉMATA: starověk | starověký řím | vynálezy | technoogie | sklářství | římští císaři

user-avatar

Yvonne K.

9. 05. 2018 | 09:00

Už léta se vědci snaží vylepšit vlastnosti skla tak, aby se nedalo jen tak snadno rozbít. Co když ale něco takového uměli kdysi vyrábět již staří Římané? Pokud ano, pak se tajemství této výroby vytratilo. Možná proto, že autora vynálezu poslal římský císař Tiberius na popravčí špalek.

Tak alespoň o této události ve svých spisech pojednávají římský spisovatel a politik Petronius (27–66 n.l.) a historik Plinius Starší (23–79 n.l.) Podle nich byla jistému skláři udělena u císaře Tiberia audience, během níž sklář představil svůj vynález nazvaný phiale, což byla mělká nádoba na pití. Byla vyrobena z neobyčejného materiálu, protože se ji Tiberius marně snažil rozbít. Místo toho se promáčkla, jako by nebyla ze skla, ale bronzu. Promáčklinu pak sklář před očima užaslého císaře vytloukl kladivem.

Když se ho císař zeptal, zda někdo jiný umí vyrábět tento druh skla, hrdý vynálezce mu odvětil, že je jediným, kdo ovládá tuto techniku. Kupodivu tím císaře nijak neoslnil. Ten se naopak obával, že nový druh materiálu by mohl vážně oslabit hodnotu zlata, stříbra a jiných cenných kovů, a okamžitě proto přikázal stít vynálezci hlavu. Nádoba ze starověkého Říma, exponát z Landesmuseum Württemberg, Stuttgart.

Sám Plinius Starší, jenž tento příběh zahrnul do své encyklopedie Naturalis historia (77), však vyjádřil své pochybnosti o věrohodnosti celé historky. Ta si zřejmě dál žila svým životem, neboť se později objevila jiná její verze, tentokrát v podání římského státníka a historika Cassia Dia (150–235). Ten se ve svých osmdesátisvazkových dějinách Říma zmiňuje o architektovi neznámého jména, jehož císař Tiberius vypudil z města, protože žárlil na jeho mimořádné schopnosti.

“Zhruba v této době se začal jeden z největších portiků v Římě naklánět na jednu stranu, a pozoruhodným způsobem jej narovnal jistý architekt, jehož jméno nikdo nezná, protože jej Tiberius nedovolil zaznamenat,” píše Cassius Dio. Podle něj Tiberius výjimečně  schopného architekta jak obdivoval, tak mu i záviděl. Na jednu stranu jej odměnil penězi a na druhou stranu ho vykázal z Říma. Muž si však troufl císaře požádat o milost, a při audienci úmyslně nechal upadnout na zem křišťálový pohár, který se rozletěl na kusy. Nad rozbitou nádobou jen přejel rukama, a ta hned byla zase vcelku. Doufal, že se díky tomu nad ním císař smiluje, ale velmi se přepočítal. Tiberius ho místo toho rovnou poslal na smrt. Sklo z Pompejí

Jestli je tento příběh pouhým mýtem, anebo je v něm skryto zrnko pravdy, už se nedozvíme. Žádný kousek nerozbitného skla pocházející ze starověkého Říma se dosud nenašel. Jisté však je, že starořímské sklářství bylo na vysoké úrovni. Svůj vrchol zaznamenalo kolem 1. století našeho letopočtu, tedy v době, pro kterou se vžilo označení Pax Romana. Šlo o dlouhé období relativního míru na celém území Římské říše, které trvalo zhruba mezi roky 27 př. n. l. (od nástupu císaře Augusta) a 180 n. l. (do smrti císaře Marca Aurelia). Během té doby se sklářské techniky neustále vylepšovaly a bylo také vynalezeno foukané sklo. Staří Římané začali vyrábět i bezbarvé sklo, okenní tabule a skleněné mozaiky. Podle historiků byla výroba skla ve starověkém Římě tak pokročilá, že některé jejich postupy dokázali Evropané realizovat až v 18. století. A existují i další příklady toho, jak antické vynálezy změnily svět. Staří Římané byli vynalézaví a nebáli se experimentovat s technologiemi. Z výsledků jejich snažení máme užitek dodnes, ať jde o různé chirurgické nástroje, vázané knihy, akvadukty, trvanlivý beton nebo podlahové vytápění.

 

user-avatar

Yvonne K.

9. 05. 2018 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce