Norové postavili obětem čarodějnických procesů moderní památník. | zdroj: www.thedailybeast.com


Omlouváme se! Norsko po 400 letech postavilo pomník upáleným čarodějnicím

TÉMATA: čarodějnice | čarodějnické procesy | norsko | steilneset | peter zumthor | louise bourgeois

user-avatar

Irena Gruberová

12. 05. 2015 | 13:30

Norské městečko Vardø bylo kdysi považováno za metropoli čarodějnic. Před čtyřmi stoletími zde probíhal nejbrutálnější hon na čarodějnice v celé Evropě. Všem mužům a ženám, kteří byli upáleni a umučeni kvůli obvinění z čarodějnictví, Norsko postavilo působivý památník.

Před čtyřmi stoletími zahájila malá rybářská vesnice Vardø, ležící za severním polárním kruhem, křížovou výpravu proti čarodějnictví. V letech 1593 až 1692 tady v několika vlnách proběhlo 140 čarodějnických procesů, při kterých bylo usvědčeno z čarodějnictví nejméně 91 osob, umučených nebo upálených na hranici.

Tohle číslo se možná nezdá tak velké v porovnání s celkovým počtem 40 tisíců lidí odsouzených k trestu smrti v čarodějnických procesech, pořádaných v 17. a 18. století v Evropě, Čechy nevyjímaje. Nicméně v tak řídce obydlené oblasti na severozápadním cípu Norska hony na čarodějnice zasáhly nepřiměřeně velkou část obyvatel. Asi třetina čarodějnických procesů byla přitom namířena proti domorodým Sámům (Laponcům), kteří budili podezření tím, že praktikovali tradiční léčebné postupy.

Čarodějnické procesy probíhaly i v Čechách, v roce 1969 o nich natočil svůj slavný film Kladivo na čarodějnice režisér Otakar Vávra.

Čarodějnické procesy byly v té době pečlivě zaznamenány, což dnešním historikům umožňuje nahlédnout do jejich průběhu a dozvědět se, z čeho byli dotyční obviňováni a jak se prokazovala jejich vina. Ze svědectví tak například vyplývá, že se údajným čarodějnicím kladlo za vinu i zkažené jídlo, jako mléko, chléb či pivo. Podle historika Blixe Hagena z norské Arktické univerzity odstartovala série obvinění po obzvlášť kruté bouři, která udeřila během Vánoc a při níž ve vlnách moře zahynulo na 40 rybářů. Bylo potřeba najít viníka celé tragédie a potrestat jej. Tři roky trvalo, než se připravila legislativa, která by umožnila masově stíhat osoby podezřelé z čarodějnictví. Když pak „honci“ dostali zelenou, s o to větším zápalem své oběti pronásledovali.

Dramatická scéna z filmu Kladivo na čarodějnice (1969)

Nejčastější metodou, jak údajné čarodějnice usvědčit, byla zkouška vodou. Při ní se čarodějnicím svázaly ruce i nohy a takto spoutané se vhodily do vody. Pokud se jejich těla udržela na hladině a neutopila se, bylo to znamení, že jsou v očích Boha vinni. Netřeba dodávat, že voda nadnášela všechny podezřelé, takže byli shledáni vinnými a upáleni zaživa na hranici.

Severská vesnice Vardø byla posléze označena za metropoli čarodějnic. Podle historičky Liv Helene Willumsen existovala teorie, podle níž se nejvíc zla soustřeďovalo na severu, kde také existovala i údajná brána do pekla. „V Evropě se věřilo, že seveřané více inklinují k čarodějnictví a zlu než jinde na světě,“ uvedla Willumsen. 

Památník Steilneset Memorial byl odhalen za přítomnosti norské královny.

Až po čtyřech století se oběti čarodějnických procesů dočkaly jistého odškodnění. Norská vláda jim nechala postavit pomník Steilneset Memorial, který byl v roce 2011 odhalen za přítomnosti norské královny. Nachází se na místě, kde dříve plály hranice s čarodějnicemi. Tvoří jej dlouhý koridor s 91 lampami, které osvětlují okna a pamětní desky, vyprávějící příběhy 91 umučených mužů a žen. Vedle pak stojí černá kostka ze skla s věčně hořící židlí uprostřed. Nad ní jsou instalována tři kulatá zrcadla, jež odrážejí planoucí oheň. Připomínají, že i Evropa si prošla fázemi náboženské horlivosti, nesnášenlivosti, bezprávnosti a kruté agrese, jaké se dnes proti údajným bezvěrcům dopouštějí třeba bojovníci Islámského státu.

user-avatar

Irena Gruberová

12. 05. 2015 | 13:30

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu