Lebky, na kterých byla prováděna trepanace, se našly v Peru.

Lebky, na kterých byla prováděna trepanace, se našly v Peru. | zdroj: ancientpages.com


Operace mozku u Inků byly prováděny lépe než o tři sta let později u americké armády

TÉMATA: medicína | inkové | chirurgie | operace | trepanace lebek | usa | válka severu proti jihu

user-avatar

Tomáš Chalupa

17. 07. 2018 | 09:32

Otevřít lebku a provést operaci mozku, to dokázali nejen staří Egypťané, jak víme ze slavného románu Egypťan Sinuhet, ale také Inkové. Svědčí o tom archeologické nálezy, které dokládají, že chirurgické zákroky byly na vysoké úrovni. Inkové v tom byli dokonce úspěšnější než američtí vojenští lékaři za války Severu proti Jihu.

Podle závěru vědců byly Inkové v provádění trepanací, což je v podstatě proražení nebo otevření lebky, dvakrát úspěšnější než chirurgové, kteří je prováděli za války Severu proti Jihu. A to byli vojenští chirurgové s nejlepším vzděláním a vybavením, jaké bylo v té době k dispozici! Přesto jim umíralo dvakrát více pacientů při těchto obtížných zákrocích, než tomu bylo u Inků o několik století dříve.

„Stále víme málo o procedurách a lidech, na kterých byly trepanace prováděny. Ale už nyní můžeme říct, že výsledky těchto operací za občanské války byly horší než u Inků,“ říká David Kushner z univerzity v Miami. Za časů incké říše činila úmrtnost při nebo po trepanaci 17 až 25 procent. Za občanské války to bylo 46 až 56 procent. Otázkou je, jak to, že byli peruánští chirurgové tak zdatní a měli tak vynikající výsledky oproti severoamerickým osadníkům z 2. poloviny 19. století?

Chirurgové za občanské války často používali nedostatečně sterilizované nástroje. Také se do otevřených ran dostávali pouze holými prsty, což je z dnešního pohledu nepředstavitelné. Zřejmě tyto nedostatky měly na svědomí bídné výsledky. Naopak jak přesně sterilizovali své nástroje Inkové a jak zabraňovali vzniku infekce, se bohužel neví. Zjevně v tom ale odváděli dobrou práci.

Archeologové našli v Peru na 800 lebek, u kterých byla prokazatelně provedena trepanace. To znamená, že počet operací, které Inkové prováděli, byl poměrně vysoký a trénink jim tedy nechyběl. Stáří lebek se datuje do období od 4. století před naším letopočtem do roku 1600 našeho letopočtu. Z počátku byla úspěšnost operací velmi nízká a zaostávala i za americkými vojenskými chirurgy, ale v období mezi 10. a 14. stoletím  se úspěšnost začala dramaticky zvyšovat.  „Zřejmě si postupem času ověřili, které postupy jsou správné a které ne. Zřejmě také lépe pochopili anatomii a při zákrocích se vyhýbali oblastem, kde hrozilo masivní krvácení. Nálezy jasně ukazují, že Inkové postupem času precizovali a vylepšovali techniku operací. Jejich úspěšnost je celkově pozoruhodná,“ dodává Kushner.

 

 

user-avatar

Tomáš Chalupa

17. 07. 2018 | 09:32

> ExtraStory   |   Inzerce