Na letišti vítali československé hokejisti tisíce lidí. Foto: Karel Málek

Na letišti vítali československé hokejisti tisíce lidí. Foto: Karel Málek | zdroj: fotoklubpcw.cz


Oslavy hokejového vítězství nad SSSR měly sladkou příchuť pomsty, ale trpkou dohru

TÉMATA: sport | lední hokej | mistrovství světa | sssr | československo | 1969 | sovětská okupace | demonstrace | alexander dubček | gustáv husák

user-avatar

Václav Pokorný

28. 03. 2019 | 18:46

Oslavy hokejového vítězství na jaře 1969 nad Sovětským svazem, jehož jednotky okupovaly Československo, vyvrcholilo demolicí kanceláře Aeroflotu na Václavském náměstí. Toto dění posloužilo k odstavení pro Sověty již nepřijatelného Alexandra Dubčeka a dosazení všehoschopného Gustava Husáka do čela komunistické strany Československa.

Ve Stockholmu se před padesáti lety, 21. a 28. března, bojovalo o titul mistra světa a v prvním zápase Československa se Sovětským svazem jsme zvítězili 2:0. Radost byla obrovská nejen ve Stockholmu, ale především doma. U hokejových fanoušků možná o to větší, protože na mistrovství světa se stalo poprvé od roku 1954, kdy Sovětský svaz nedal svému soupeři ani jeden gól!

Osmadvacátého března proti sobě nastoupili velcí rivalové znovu. A opět vítězství, byť tentokrát jen těsné! Skóre 4:3 se rázem změnilo v symbol, jenž doma vyvolal výbuch nadšení. Hesla "Za srpen!" a "ČSSR-okupanti 4:3" zněla republikou. 

Na 21 místech země došlo k přímým útokům proti sovětským posádkám. V Ústí nad Labem byla poškozena budova sovětského velitelství, zapáleno několik vozidel a motocyklů Sovětské armády. V Olomouci pak demonstranti napadli budovu sovětské komandatury a poničili několik vojenských vozidel.

V Praze na Václavském náměstí, které zaplavil desetitisícový dav (odhady uvádějí, že kolem půlnoci na náměstí mohlo být kolem 150 tisíc lidí), čísi ruka zvedla dlažební kostku a vhodila ji do výkladní skříně Aeroflotu. Dodnes není zřejmé zda se jednalo o spontánní protisovětský akt nebo pravděpodobnější provokaci státní bezpečnosti. Poté, co skupina mužů začala házet na kancelář dlažební kostky, ji rozvášněný dav vzal útokem a úplně zdemoloval. Pochybnosti vzbuzuje například fakt, kde se vzala hromada dlažebních kostek před kanceláří Aeroflotu, když chodník i vozovka v okolí byly pouze asfaltové. 

Tyto události posloužily sovětskému vedení, aby dalo československým komunistům ultimátum: Buď si uděláte pořádek sami, nebo znovu vyjedou naše tanky do ulic.

Na řešení se nemuselo dlouho čekat. Už 17. dubna se sešel ústřední výbor Komunistické strany československa, na kterém rezignoval první tajemník Alexander Dubček. Na jeho místo nastoupil ambiciózní Gustáv Husák, muž, který v Moskvě slíbil, že doma zavede pořádek.

Většina veřejnosti, jak v Čechách, tak na Slovensku, tuto volbu přijala sice s nesouhlasem, ale trpně.

“Prakticky v zemi nedošlo k žádnému výraznému odporu, když pomineme jednu malou demonstraci asi tří set lidí na Václavském náměstí a potom vcelku neúspěšné pokusy o stávku na několika vysokých školách. Je to velice kontrastní, když srovnáme tu apatii v den, kdy se Husák dostal k moci, s událostmi o několik týdnů dříve, kdy v ulicích bylo přes půl milionu lidí,”  připomněl historik Zdeněk Doskočil, autor knihy Duben 1969.

Následovalo dvacet let normalizace, kdy občané byli nuceni žít v neustálé přetvářce a strachu před represivním totalitním režimem.

user-avatar

Václav Pokorný

28. 03. 2019 | 18:46

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu