Mike a Rachael Grantovi se svým filmovým pokladem

Mike a Rachael Grantovi se svým filmovým pokladem | zdroj: Daily Mail


Otec s dcerou zachránili 100 let staré němé filmy. Našli je na skládce

TÉMATA: unikátní nálezy | kinematografie | němé filmy

user-avatar

Irena Gruberová

8. 08. 2015 | 11:00

Neuvěřitelná kolekce 100 let starých němých filmů z období zlaté éry kinematografie se našla na skládce v Anglii, a nebýt dvou filmových nadšenců, navždy by skončila v propadlišti dějin.

Na cenné filmové pásky narazili náhodou Mike Grant se svou dcerou Rachael v recyklačním centru v Sidmouth v anglickém hrabství Devonu. Ležely zastrčené v regálu jedné vyhozené skříně. „Nemohli jsme uvěřit vlastním očím,“ řekl pro Daily Mail Mike Grant, jenž pracuje jako tovární dělník a rád navštěvuje bazary, bleší trhy i recyklační centra. Staré filmy miluje. Ty, co na skládce našel, vznikly v letech 1909 až 1913, tedy v době éry němého filmu. „Je to ta nejcennější věc, jakou jsem zatím objevil. Není to něco, co byste čekali, že najdete – obzvláště ne na skládce,“ prohlásil.

Záběr z filmu The Cardboard Lover (1928)

Mezi nalezenými filmy byla americká komedie The Cardboard Lover, natočená v roce 1928, v níž hrála tehdy populární herečka Marion Davies. Doposud existovala jen jedna jediná, notně poškozená kopie tohoto snímku. Ta ze skládky je naopak v dobrém stavu. Dalším cenným úlovkem je francouzský film Jane nechce pracovat z roku 1909.

„Filmy pocházejí z celého světa včetně Francie, Itálie, Indie, Ameriky i Velké Británie. Je tajemstvím, jak se na skládce vzaly. Snažíme se zjistit, komu patřily. V této oblasti žije mnoho důchodců, takže předpokládáme, že se někdo zbavoval pozůstalosti a všechno rovnou vyhodil,“ poznamenal Mike Grant.

Záběr z filmu "Jane nechce pracovat"

Za poklad ze skládky si recyklační centrum účtovalo pouhých 10 liber, historická hodnota filmů je však o mnoho vyšší. „Je těžké vyjádřit, jak vzácné je dnes najít 33 mm filmy, protože tyhle filmy se vyráběly z nitrátu celulózy, jsou proto velmi nestálé a náchylné k poškození. Bylo časté slýchat, že celé archívy vyhořely, protože nitrátové filmy jsou velmi hořlavé a mohou se i samy vznítit,“ vysvětlila Rachael Grantová. Podle ní je vůbec zázrak, že tyto filmy přežily. „Některé jsou v dobrém stavu, jiné ne, jeden z nich se téměř celý rozložil, což je škoda,“ dodala. 

Na skládce se našlo 12 celovečerních i krátkometrážních filmů většinou z let 1909 až 1913.

Její slova potvrzuje i Brian Robinson z Britského filmového institutu, podle nějž je 99 procent filmů z této éry ztracených. I přes cennost nálezu Grantovi jej nezamýšlí zpeněžit. Rozhodli se filmy věnovat Britskému filmovému institutu. „Nežádáme za to peníze. Naším hlavním zájmem je, aby bylo o filmy postaráno a podařilo se je identifikovat,“ uvedla Rachael. Jen pár plechovek s filmy bylo totiž označených a totožnost těch ostatních zatím zůstává tajemstvím. „Ráda bych ty filmy viděla. Nemáme doma žádné zařízení, na kterém bychom si je mohli přehrát, takže by bylo skvělé, kdy nás pak BFI pozvala k projekci,“ vyjádřila své skromné přání Rachael.  

user-avatar

Irena Gruberová

8. 08. 2015 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu