Záběry z katastrofy | zdroj: YouTube


Pád obchodního centra v Soulu: kvůli tržbám pohřbili zákazníky!

TÉMATA: katastrofy | architektura | pády budov | Jižní Korea

user-avatar

Irena Gruberová

29. 06. 2015 | 14:00

Před dvaceti lety došlo k největší katastrofě v mírové historii Jižní Koreje. V podvečer 29. června roku 1995 se zřítilo obrovské obchodní středisko Sampoong. Během dvaceti vteřin se sesulo všech pět pater budovy na téměř 1 500 lidí, kteří tou dobou uvnitř nakupovali. 502 lidí zemřelo a 937 utrpělo zranění. Šlo nejtragičtější pád budovy od zřícení římského cirku Maximus v roce 140 a před teroristickými útoky na Světové obchodní centrum v New Yorku 11. září 2011.

Stavba zářivě růžového symbolu moderní konzumní kultury odstartovala v roce 1987, tedy v roce, kdy v Jižní Koreji byla nastolena demokracie a rok před pořádáním olympijských her. Původně měla na místě bývalé skládky vyrůst čtyřpatrová rezidenční budova, ale v průběhu stavby změnil developer, firma Sampoong Group, své plány. Její šéf Lee Joon se rozhodl místo bytů vystavět obchodní středisko. Tato konverze si ovšem vyžádala odstranění některých podpěrných sloupů kvůli uvolnění prostoru pro eskalátory. Kromě toho Joon zvýšil budovu o další, páté patro, kde hodlal zřídit kluziště. Opět ale během výstavby změnil názor a rozhodl se do posledního patra umístit osm tradičních korejských restaurací s vyhřívanou betonovou podlahou, aby zákazníci mohli sedět na zemi. Zvýšení tloušťky betonové desky, kterou vedly vodovodní trubky, přidalo na dalším neúměrném zatížení budovy.

Aby toho nebylo málo, tak na střechu byla instalována klimatizace, jejíž hmotnost čtyřnásobně překračovala limit stanovený v projektu. Protože si nájemníci z přilehlých bytů na východní straně stěžovali na hlučnost klimatizace, nechal management tři klimatizační jednotky přestěhovat na západní stranu. Nevyzvedl je ovšem jeřáby, ale táhl je přes křehkou střechu, kde se v důsledku toho vytvořily první trhliny, které se v průběhu dalších dvou let postupně rozšiřovaly.

Růžová chlouba korejského ekonomického zárazku – obchodní dům Sampoong

Obchodní centrum Sampoong, které bylo otevřeno v červenci 1990, bylo pět let úspěšně v provozu a denně jím procházelo přibližně 40 tisíc zákazníků. Také v osudný den 29. června 1995 bylo nákupní středisko doslova narváno lidmi. Přitom už od dubna se na stropě v pátém patře jižního křídla objevily trhliny. Jedinou reakcí managementů tehdy bylo, že přestěhovali obchody a zboží do přízemí.

Ráno se počet trhlin v této části budovy dramaticky zvýšil, což donutilo vedení uzavřít páté patro, zbytek střediska však ponechali v provozu, aby firma nepřišla o tučné zisky. Nebezpečí si ale zřejmě uvědomovali, když celý řídící personál opustil preventivně budovu.

Budova v okamžiku pádu

Pět hodin před katastrofou se z horního patra ozýval praskot a rány, jak se pod vibrující klimatizací protrhávala střecha budovy. Personál proto klimatizaci vypnul, ale díry v betonu byly široké již deset centimetrů. Okolo páté hodiny korejského času se strop pátého patra začal propadat. Ani to však nepřinutilo vedení střediska budovu okamžitě uzavřít a podniknout jakékoli kroky k zabránění kolapsu. Poplach se spustil, až když se klimatizační jednotky propadly střechou na podlahu v pátém patře. To už ale bylo pozdě. Podpěrné sloupy neudržely tíhu, jedno patro za druhým padalo a během dvaceti vteřin se celá budova sesula palačinkovým efektem k zemi. V jejích troskách zůstalo uvězněných 1 500 lidí, z toho 502 jich zemřelo. Celou budovu zachvátil požár, rozdmýchaný palivem ze zavalených aut v garážích. Několik dní se nedařilo oheň uhasit.

Trosky zřícené budovy

Kvůli požáru se zprvu hovořilo o úniku plynu, který způsobil výbuch, nebo o teroristickém útoku provedeném Severní Korejí. Vyšetřování však prokázalo, že příčinou zřícení budovy byla série neuvážených rozhodnutí a trestuhodná nedbalost při výstavbě a údržbě budovy. Stavitelé i dodavatelé ve snaze snížit své náklady šetřili na materiálu, použili nekvalitní beton a nedostatečně pevné ocelové sloupy. Vyšlo najevo, že když stavební firma s navrhovanými změnami a postupy nesouhlasila, Lee Joon s ní jednoduše rozvázal spolupráci a nahradil ji jinou, která mu šla na ruku. Na povrch také vyšla obrovská korupce provázející celou stavbu. Městští úředníci i stavební dozor byli podpláceni, aby utajili veškeré změny v projektu a zavírali oči před nedostatečně zajištěnou statikou a nekvalitními materiály.

V důsledku těchto zjištění bylo pětadvacet osob obviněno a postaveno před soud. Lee Joon byl odsouzen k sedmi a půl letům vězení. Jeho rodina byla zbavena veškerého majetku a firemního jmění za účelem pokrytí vzniklých škod. Společnosti Sampoong Group byla zakázána činnost.

Následné kontroly nových budov v Soulu ukázaly, že jedna ze sedmi potřebuje přestavbu, čtyři z pěti si vyžadují výrazné opravy a jen jedna z pěti se dá označit za bezpečnou. „Lidé by měli odvádět co nejlepší práci, tato nešťastná událost se stala proto, že tak nečinili,“ prohlásil prominentní korejský právník Jeong Gwang-jin, který pod troskami Sampoongu přišel o tři dcery.

Zřícení obchodního střediska je tak mementem i pro dnešní stavitele, aby neupřednostňovali kvantitu nad kvalitou, megalománství nad bezpečím a ekonomický prospěch nad morálkou.

 

user-avatar

Irena Gruberová

29. 06. 2015 | 14:00

> ExtraStory   |   Inzerce