Panská skála je pozůstatkem nevelkého čedičového návrší (597 m) vyčnívajícího z náhorní plošiny mezi Kamenickým Šenovem a Práchní.

Panská skála je pozůstatkem nevelkého čedičového návrší (597 m) vyčnívajícího z náhorní plošiny mezi Kamenickým Šenovem a Práchní. | zdroj: wikipedia commons


Panská skála u Kamenického Šenova - nejkrásnější kamenné varhany v Česku

TÉMATA: geologie | přírodní památky | skály | čedič | varhany

user-avatar

Václav Pokorný

10. 01. 2019 | 12:00

Panská skála u Kamenného Šenova je světoznámou geologickou památkou. Její pětiboké až šestiboké svislé čedičové sloupce, vysoké až 15 metrů, připomínají kostelní varhany. Tato podobnost se stala inspirací pro tvůrce nových varhan pro Svatovítskou katedrálu.

Působivý skalní útvar Panská skála se nachází v nadmořské výšce 597 metrů nad silnicí mezi Kamenickým Šenovem a obcí Prácheň. Je nejznámější a rovněž i nejnavštěvovanější vulkanickou geologickou památkou České republiky. Díky pravidelnému uspořádání svislých pěti až šestibokých čedičových sloupců připomínajících píšťaly se pro tento bývalý kamenolom vžil výstižný lidový název "Varhany." Do obecného povědomí českého národa se zapsal zejména jako krajinná kulisa ze slavné filmové pohádky Pyšná princezna.

Panská skála je tvořena čedičovými sloupy, které jsou až 15 metrů dlouhé a v průměru 20 až 40 centimetrů  široké.

Vznikla před 30 miliony lety, když se při vulkanické činnosti magma tlačilo k zemskému povrchu, ale zůstalo v sopouchu či přívodním kanálu a nikdy se nedostalo na povrch. Uvězněné magma začalo velice pozvolna chladnout, čímž začala vznikat typická struktura, kterou je dnes možné pozorovat.

Původně měla lokalita podobu holého, asi 35 metrů vysokého návrší s trojicí křížů na vrcholu a nazývala se Kalvárie nebo Křížový vrch. Dnešní jméno Panská skála vzniklo překladem německého Herrnhausfelsen.

Čedičovou skálu jako kamenolom začali místní sedláci využívat již koncem 18. století. Po kvalitních, pevných kusech čediče byla velká poptávka v zahraničí, zejména v Nizozemsku při stavbě hrází. Čedič totiž vykazuje značnou odolnost vůči agresivnímu působení mořské vody. Pokračující lámání čediče odkrývalo unikátní přírodní jev, zároveň však ale přispívalo k jeho postupnému ničení a likvidaci.

První pokusy o záchranu Panské skály a zastavení těžby vyvíjeli osvícení aktivisté a spolky již koncem 19. století. Roku 1904 se podařilo zastavit těžbu na vrcholu a pokračovalo se pouze v předpolí, kde vzniklo malebné jezírko. Definitivní zákaz se podařilo prosadit po složitých jednáních s majitelkou až roku 1913. O její záchranu se významně zasloužil geolog Josef Emanuel Hibsch z Děčína.

V období obou světových válek se na Panské skále opět příležitostně lámal kámen. V roce 1939 se dokonce vypracoval projekt na odtěžení celého prostoru mezi skálou a silnicí, přičemž sloupy se měly použít k zabezpečení německé ponorkové základny na ostrově Helgoland. K tomu však již naštěstí nedošlo. Definitivní zákaz těžby se objevil až roku 1948 a rychle následovala i oficiální ochrana v roce 1953. O deset let později v roce 1963 byla Panská skála byla vyhlášena Národní přírodní památkou.

V nedávné době se podobou unikátního skalního útvaru nechal inspirovat slovenský designér Peter Olah, tvůrce nových varhan pro Katedrálu svatého Víta na Pražském hradě. Ty budou v katedrále instalovány na konci roku 2019.

user-avatar

Václav Pokorný

10. 01. 2019 | 12:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu